Technická závada uzavřela provoz slavné šumavské hájovny na Březníku
Slavná šumavská hájovna na Březníku se musela dočasně uzavřít z technických důvodů. Turisté teď v podkroví nemohou navštívit nejen nově otevřenou expozici s názvem Ze světa lesních samot, ale nedají si v hájovně ani žádné občerstvení.
„Nájemce březnické hájenky je nucen uzavřít občerstvení, které zajišťuje uvnitř budovy. Důvodem je porucha agregátu, který pro tento objekt vyrábí elektrickou energii. Aktuálně situaci řešíme. Z důvodu nutnosti opravy, popřípadě pořízení nového agregátu, není možné odhadnout, jak dlouho výpadek potrvá. Doufáme, že to bude pouze v řádu dnů. Děkujeme za pochopení,“ informoval v pondělí mluvčí Správy Národního parku Jan Dvořák.
Stálá expozice v podkroví hájovny, která přenese příchozí do dob klostermannovské Šumavy, byla slavnostně otevřena koncem června ve dvou propojených místnostech. Výstava představuje historii místa od nejstarších dochovaných zmínek až do současnosti. Expozice vyšla na 1,3 milionu korun a po dobu provozu hájovny byl do jejích prostor vstup zdarma. Součástí výstavy je i jedinečný model, který představuje lokalitu Březníku ve druhé polovině 19. století. Zachycuje kamennou myslivnu, původní dřevěnou hájovnu a dřevěné domky dřevařů s hospodářskými objekty.
Hájovna leží na velmi drsném místě
Březník je samota, která se nachází v širokém údolí Luzenského potoka, 7,5 km jihovýchodně od Modravy. Ve středověku vedla Luzenským údolím Zlatá stezka spojující Čechy s německým Pasovem. Do hájovny na Březníku zasadil Karel Klostermann děj románu Ze světa lesních samot, který se odehrává ve druhé polovině 19. století. Bývalá Schwarzenberská hájovna byla v letech 1998–2002 opravena a přeměněna na informační středisko Národního parku Šumava.
Lokalita na Březníku je jedním z nejdeštivějších a nejstudenějších míst v Česku. Nachází se v přísně chráněné zóně parku, okolní les byl v minulých letech napaden kůrovcem, ale na místě už vznikl nový porost. Od Březníku je jeden z nejkrásnějších výhledů na horu Luzný, která leží 300 m za česko-německou hranicí v Bavorsku za bývalým přechodem Modrý sloup.
Po trase bývalé Zlaté stezky vedla do druhé světové války turistická stezka. V době komunistického režimu bylo toto místo nepřístupné. Cesta se krátce používala po roce 1989. Pro turisty se ale uzavřela s vyhlášením národního parku kvůli výskytu tetřeva hlušce. Modrý sloup je dnes z české strany striktně nepřístupným místem, ale pro turisty by se mohl částečně otevřít od příštího roku.
