Obce Pošumaví zažalují ministerstvo, jež rozhodlo o povolení průzkumu území pro úložiště jaderného odpadu

Obce se 23 let úložišti brání. Požadují posílení svých práv při konečném rozhodování o lokalitě, kterou má ze čtyř možných míst v ČR vybrat výhradně vláda do roku 2028. Úložiště za více než 100 miliard Kč má stát do roku 2050. "Prostřednictvím právní kanceláře Doucha Šikola podáváme žalobu na rozhodnutí ministerstva životního prostředí o povolení průzkumných a výzkumných vrtů v lokalitě. Na žalobě se o víkendu dohodlo všech deset obcí," řekl starosta Chanovic Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost). Žaloba podle něj nemá odkladný účinek a firma GeoTec může začít s geologickými vrty na obecních a státních pozemcích. "Můžeme se už jen soudit," uvedl. Obce podle něj nemají na rozdíl od soukromých vlastníků pozemků možnost vstupy geologů blokovat.

MŽP dosud žalobu neobdrželo, nebude ji proto blíže komentovat, řekla mluvčí úřadu Veronika Krejčí. "Geologický průzkum má pouze ověřit, jestli je realizace hlubinného úložiště v dané lokalitě vůbec možná. Každá lokalita představuje jen jednu z mnoha alternativ. Proto ani není jisté, jestli na fázi geologického průzkumu budou navazovat další procesní fáze směřující k samotné realizaci výstavby úložiště. K této realizaci nakonec může, ale nemusí dojít," upozornila Krejčí.

Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) k tomu podotkla, že při své činnosti respektovala všechny zákonné normy. "Povinností SÚRAO vůči státu je výběr nejbezpečnější lokality pro budoucí umístění hlubinného úložiště, pro který je potřeba provedení předmětných prací," dodala mluvčí Martina Bílá.

SÚRAO podepsala podle svého webu už loni v květnu smlouvu s firmou GEOtest-GeoTec na zajištění hydrogeologického monitoringu ve všech čtyřech možných lokalitách. Kromě Pošumaví jde ještě o Hrádek a Horku na Třebíčsku a Janoch u jihočeského Temelína.

MŽP povolilo průzkum už loni, kromě Janochu a Březového potoku také v lokalitě Horka. Obce ale podaly rozklad, který měl odkladný účinek. SÚRAO v pátek informovalo, že Březový potok a Janoch neuspěly s odvoláním proti stanovení průzkumných území pro plánované úložiště, MŽP ho zamítlo. Zástupci obcí z lokality Janoch budou rozhodovat o dalším postupu dnes.

Pravomocné stanovení průzkumných území je podle mluvčí SÚRAO Martiny Bílé důležitým krokem k výběru finální a záložní lokality pro úložiště. Podle SÚRAO mohou teď v obou lokalitách začít průzkumné práce. Půjde například o podrobné geologické mapování, následovat bude geofyzika i hluboké vrty. Geologové mohou podle správy díky průzkumům do detailu zkoumat masiv, v němž může být úložiště v budoucnu umístěno. Cílem bude sběr informací o mineralogickém složení hornin, jejich pevnosti, zlomech nebo puklinách, dále o složení podzemní vody nebo jejím proudění. Po stanovení průzkumných území začne stát obcím vyplácet příspěvky, na které mají nárok ze zákona. Pro lokalitu Březový potok půjde podle SÚRAO o 31,2 milionu Kč ročně a pro lokalitu Janoch o 17 milionů Kč ročně.

"Naše lokalita je vstřícná k jaderné energetice. Vadí nám ale hlavně to, že nás 'vyšoupli' z jednání o úložišti a že kompenzace pro obce jsou ostudné. A je hanba státu je těm lokalitám nabízet," konstatoval Čotek.

Vláda má zřídit pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště. Obce ovšem nemají právo veta při rozhodnutí o konečné lokalitě.

Hlubinné úložišté má být 500 metrů pod zemí

Kde úložiště vznikne, má být jasné do roku 2030, začít fungovat má v roce 2050. Má být půl kilometru pod povrchem, podzemní areál má být velký až tři kilometry čtvereční, povrchový bude mít rozlohu 15 až 20 hektarů. Státem plánované hlubinné úložiště radioaktivního odpadu má být zařízením, v němž se má skladovat odpad z jaderných reaktorů a všechny ostatní radioaktivní odpady vyprodukované na území ČR, které nemohou být uloženy do stávajících přípovrchových úložišť.