Státní zástupce navrhl rehabilitaci devíti kněží zatčených v roce 1949, případ projedná krajský soud
Soudní rehabilitaci devíti římskokatolických duchovních, kteří byli v roce 1949 komunistickým režimem zatčeni a na několik týdnů vzati do vazby, navrhlo plzeňské krajské státní zastupitelství. Státní zástupce namítá, že v řízení byly porušeny základní principy náboženské svobody, a proto věc předložil Krajskému soudu v Plzni. Současná právní úprava totiž umožňuje nápravu i po více než 75 letech.
„Návrh na rehabilitaci se týká duchovních Bedřicha Bohdala, Františka Slavíčka, Františka Korála, Jindřicha Senfta, Václava Klaboucha, Josefa Zahrádky, Karla Forsta, Františka Jílka a Karla Smetany, kteří působili v západních Čechách. Zatčeni a umístěni do vazby byli 9. září 1949. Mezi uvězněnými byl původně ještě František Wonka, který byl rehabilitován z podnětu svého vzdáleného příbuzného v roce 2021, a také Josef Resl. Resl byl nakonec odsouzen k čtyřletému trestu těžkého žaláře, takže se na něj vztahovala rehabilitace přímo ze zákona,“ řekl právník Lubomír Müller, který návrh na rehabilitaci inicioval a na zastupitelství zaslal.
Podle něj byli duchovní viněni mimo jiné z toho, že ochotně přijímali tajnou kurýrní cestou různé ilegálně rozmnožované oběžníky s protistátním obsahem - takzvané pastýřské listy, pokyny o exkomunikaci, dekret Svaté stolice a jiné. Režim považoval za závadný i způsob, jakým odůvodnili v prohlášení adresovaném tehdejší vládě a výboru Národní fronty fakt, že se zřekli svých kněžských platů.
„Uvěznění byli po několika týdnech stresujícího pobytu ve vazbě propuštěni, aniž by pak došlo k soudnímu projednání. Tehdy platná Ústava proklamovala, že každý má právo vyznávat soukromě i veřejně jakoukoli náboženskou víru. Státní moc přesto cítila potřebu uvěznit kněze kvůli pokynům o exkomunikaci, jako by pravidla pro vyloučení z církve měl určovat stát, a kvůli tomu, že se veřejně zříkají svých kněžských platů, jako by byli povinni platy přijmout a zavázat se tak ke službě světské vrchnosti," uvedl Müller.
Návrh na soudní rehabilitaci vypracoval na podnět zakladatele brněnského Muzea českého a slovenského exilu 20. století Jana Kratochvíla. Müller, který se zabývá rehabilitacemi lidí utlačovaných komunistickým režimem, minulý rok zastupoval také faráře Josefa Toufara, zatčeného a umučeného příslušníky komunistické Státní bezpečnosti v roce 1950 v souvislosti s takzvaným číhošťským zázrakem. Soud v Hradci Králové Toufara loni v říjnu rehabilitoval za nezákonné zatčení a stíhání.
