Město nakoupí stovky elektrokol, projekt sdílené dopravy vyjde na desítky milionů korun

„Dohodl jsem se s krajským náměstkem pro dopravu Pavlem Čížkem (STAN) o společném financování, bude to poměr 1:4, kdy čtyřmi díly se na tom bude podílet město a jedním kraj. Ze všech doporučení odborníků vzešlo, že předplatitelé plzeňské městské veřejné dopravy budou mít denně nárok na dvě výpůjčky kola zdarma. Samotná flotila kol by měla čítat 300 kusů. K dispozici by tato služba měla být na čtyřech velkých obvodech a na všech konečných veřejné dopravy. Mělo by jít výhradně o elektrokola, a to i vzhledem k morfologii města,“ vysvětloval na jednání zastupitelstva náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar (STAN).

Studie doporučovala Plzni dokonce 700 kol

Kdo nemá virtuální Plzeňskou kartu, ten bude moci zaplatit klasicky tou platební. Minuta výpůjčky kola vyjde na jednu korun. David Šlouf z opoziční ODS vidí problém hlavně v nedostatečné infrastruktuře cyklistických linií ve městě. „Už dneska je problém projet centrum na běžném kole. Těmi 300 koly, jimiž budou lidé pendlovat, se doprava zahustí," myslí si. Tolar oponoval, že dnešní cyklostezky zvládnou dalších 300 kol a tisíce lidí, kteří je budou denně využívat. Strategie cyklodopravy, kterou vypracovala externí firma, doporučuje městu na jeho velikost dokonce 700 sdílených kol! To už by podle Tolara předpokládalo více stezek.

„Ve studii mikromobility ale bylo doporučení na kombinaci normálních kol a elektrokol. Přijde mi, že jdete kanónem na vrabce a z doporučení jste si vzali jen část. Moc tomu nerozumím. Ne každý je zvyklý na elektrokole jezdit, a ne každý ho chce využívat. Klasická kola jsou také provozně méně finančně náročná,“ podivoval se opoziční zastupitel Michal Vozobule (TOP 09).

V přepočtu vychází cena na 27 000 korun na provoz jednoho kola na jeden rok. Do ceny je už zahrnuté pojištění i servis. „Rozhodně ta částka není přemrštěná. Nechali jsme si to porovnat s městy, kde ta služba už běží (Beroun a Kladno, pozn. red.) Požadavek je minimálně 300 elektrokol denně v terénu po dobu devíti měsíců v roce. Zbytek je podnikatelské riziko PMDP.  Životnost kol se předpokládá na tři roky, což je také doba kontraktu,“ upřesnil Tolar.

Službu by chtělo město spustit už v polovině letošního roku. Budovat síť dobíjecích stanic kvůli bikesharingu neplánuje. Lidé budou kola odevzdávat na takzvaných virtuálních místech, těch by mělo být zhruba 60. „Půjde skutečně o virtuální místa označená "bílou čárou na asfaltu". V místě nebude žádné dobíjení. Tato záležitost se bude řešit na centrále dopravního podniku a pouze jejich dispečink bude místa objíždět a vyměňovat baterie,“ doplnil náměstek náměstek.

Jsou elektrokola nebezpečná?

„Celý ten záměr mi přijde hrozně nebezpečný. Elektrokola umožní jezdit na kole i lidem, kteří na to nejsou zvyklí. Ve městě nemusíte mít přilby ani na těch elektrokolech a tohle dokáže jet až 30 kilometrů v hodině, což je velká rychlost. Je to nebezpečná věc. Ano, lidé jsou odpovědní sami za sebe, ale my jim dáváme ten nástroj. Úrazy z elektrokol jsou strašidelný,“ myslí si Petr Suchý z opoziční TOP 09.

A podobně hovořila i Helena Řežábová (ODS). „Ten, kdo si přijde pro sdílené kolo, pravděpodobně nebude mít u sebe přilbu. Plzeň je kopcovité město. Pojede-li někdo z Lochotína, tak se může dostat do opravdu veliké rychlosti. Jízdu na elektrokole je třeba se naučit. Umět zacházet s tou silou, kterou to kolo má,“ uvedla s tím, zda by nemělo město iniciovat i možnost, aby si lidé mohli zapůjčit i přilbu. Ochrana hlavy je na kole povinná do 18 let. Sdílené kolo si budou moci půjčit už patnáctiletí.

„Nemyslím si, že by elektrokolo bylo nebezpečnější než klasické kolo. Záměrně jsme kvůli bezpečí do tohoto projektu nedali elektrokoloběžky, jako je tomu v jiných městech,“ doplnil Tolar. Nad otázkou zapůjčení helem se město ještě zamyslí.