Historie krajů v Česku sahá až do středověku a zasloužil se o ně král Přemysl Otakar II. Ty současné vznikly 1. ledna 2000

„Na počátku se jednalo o 12 krajů. V čele kraje byli původně poprávci jmenovaní králem. Starali se o veřejný pořádek v kraji, měli v pravomoci hrdelní soudnictví, dohlíželi na kvalitu mincí a veleli krajské vojenské hotovosti,“ popisuje tu nejstarší historii krajů bývalý hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs.

Od roku 1434, za stavovského státu, stáli v čele kraje dva hejtmani, kteří byli voleni krajským sněmem. Jeden hejtman byl panského stavu, druhý rytířského. V první polovině 16. století stoupl vliv hejtmanů natolik, že kraje byly spravovány z jejich sídel, zpravidla šlechtických hradů či zámků. „Na Moravě byl vývoj odlišný. Místo krajů byla tzv. údělná knížectví, s podobnými pravomocemi jako v Čechách, ale bez možnosti volit hejtmany. Kraje byly na Moravě zřízeny až v roce 1529,“ říká bývalý hejtman za sociální demokracii.

Území Plzeňského kraje bylo s malými výjimkami totožné s dnešním krajem. Za Marie Terezie byl v letech 1751 - 1850 zřízen i Klatovský kraj. Sídlo Plzeňského kraje bylo až do zrušení v Plzni v dnešní rohové budově Magistrátu na náměstí Republiky 16, kde se vydávají občanské průkazy a cestovní pasy.

Vzestupy i pády krajů

Po únoru 1948 bylo zákonem o krajském zřízení vytvořeno v Čechách a na Moravě 13 krajů a hlavní město Praha. V čele každého kraje stál Krajský národní výbor a byly mu podřízené okresní i místní národní výbory. Toto ale fungovalo jen 11,5 roku. V roce 1960 KSČ prohlásila, že Československo vybudovalo socialismus a byla přijata nová Ústava. V dubnu 1960 byl přijat zákon o územním členění státu. Vzniklo 10 nových větších krajů + hlavní město Praha. Pět krajů vzniklo v Čechách, dva na Moravě a tři na Slovensku.

Na území České republiky vzniklo 76 okresů. Kraje spravovaly Krajské národní výbory a okresy Okresní národní výbory. Plzeňský a Karlovarský kraj byly spojeny do Západočeského kraje se sídlem v Plzni, Škroupova 18. Pod kraj spadalo 10 okresů. Po revolučním roce 1989 byly Krajské národní výbory v roce 1990 zrušeny a okresní národní výbory byly transformovány na „úřednické“ okresní úřady v čele s jmenovaným přednostou.

Okresní úřady přímo podléhaly vládě a řízeny byly prostřednictvím Ministerstva vnitra. Vznikla tak zvláštní situace, kdy mezi centrální mocí a obcí nebyl žádný volený orgán. K 1. lednu 1993 se Československo rozdělilo na dva samostatné státy. V souvislostí s žádostí o vstup do Evropské Unie se začalo jednat o opětovném zřízení krajů, mimo jiné i v souvislosti s přijímáním evropských dotací.

„V politických kruzích byly různé názory. Část politiků odmítala opětovné zřízení krajů, část chtěla ponechat stávající velké kraje jen s výjimkou, že by vznikl nový Středomoravský kraj. Část politiků chtěla zřídit menší historické kraje. Což se nakonec stalo. V prosinci 1997 byl Parlamentem schválen Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků,“ uvedl k novodobému vzniku krajů Václav Šlajs.

Jak fungují kraje a jaké mají pracomoci? 

Kraje jsou veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem, hospodaří podle vlastního rozpočtu. Kraje spravuje krajské zastupitelstvo. Kraje pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby občanů, vydávají obecně závazné vyhlášky a nařízení.

Kraje také hospodaří s velkým množstvím peněz, zhruba se sedminou státního rozpočtu. Finance získávají z celostátního výběru DPH, daně právnických i fyzických osob. Dvě třetiny příjmů krajů jsou státní dotace, z toho více jak polovina od Ministerstva školství na platy. Velký podíl na financování krajů mají dotace u Evropské Unie. Plzeňský kraj obhospodařuje majetek ve výši 35 miliard Kč.

Plzeňský kraj má 613 tisíc obyvatel, rozlohu 7 648 kilometrů čtverečních a nejvyšším bode je Velká Mokrůvka s nadmořskou výškou 1370 m. Kraj má sedm okresů, 15 obcí s rozšířenou pravomocí. Celkem je v Plzeňském kraji 501 obcí.

Ve všech dosud uskutečněných volbách se volilo 45 zastupitelů kraje vzhledem k faktu, že Plzeňský kraj měl méně než 600 tisíc obyvatel. V poslední době počet obyvatel kraje překročil 600 tisíc, a tak bude mít nové zastupitelstvo kraje 55 členů a nově vzroste i počet členů Rady z 9 na 11.

Na krajském úřadě Plzeňského kraje pracuje cca 450 zaměstnanců. Plzeňský kraj celkem zřizuje a financuje 116 organizací, 78 v oblasti školství, 11 v oblasti zdravotnictví, což čítá šest nemocnic a záchrannou službu. Dalších 12 organizací je v oblasti kultury a převážně se jedná o muzea. Dvanáct organizací působí v oblasti sociálních služeb, jsou to domovy pro seniory a postižené osoby.

Největší zřizovanou organizací je Klatovská nemocnice s 670 zaměstnanci. Další velké organizace jsou Domažlická nemocnice (357), Stodská nemocnice (350), Rokycanská nemocnice (281), Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, Zdravotní záchranná služba Plzeňského kraje. Celkem v organizacích zřizovaných Plzeňským krajem pracuje téměř 10 tisíc zaměstnanců.