Geniální český vynálezce už v roce 1930 odpaloval rakety do výšky dvou kilometrů, psal o něm i americký tisk

Ludvík Očenášek se narodil 4. srpna 1872 v chudé hornické rodině v obci Kříše na Rokycansku. Vyučil se mechanikem a později si založil v Praze mechanickou dílu, ve které se zrodil jeden z jeho mnoha nápadů. V roce 1898 sestrojil první český motocykl – jednokolo. V roce 1906 zkonstruoval letecký hvězdicový rotační benzinový motor, který v roce 1910 použil v jednoplošníku vlastní konstrukce. Šlo o letadlo s rozpětím 12 metrů, což ho ve své době činilo největším v Rakousku-Uhersku. První let ale skončil nezdarem. Letadlo havarovalo a bez poškození zůstal pouze motor.

Během první světové války napíchl tajnou vládní linku

„V průběhu první světové války se zapojil do odbojové činnosti. V roce 1915 například předal své plány raketového torpéda francouzské rozvědce. Jeho další odbojová činnost je spojená především s odposlechy telefonních linek nepřítele. Největšího úspěchu dosáhl na jaře roku 1918, kdy se mu podařilo „napíchnout“ tajnou vládní linku spojující Vídeň s Berlínem a bez povšimnutí ji odposlouchával do konce války. Získané informace pak předával odbojové organizaci Maffie, která usilovala pod vedením T. G. Masaryka o zřízení samostatného československého státu,“ popisuje na webu astro.cz předseda Západočeské pobočky České astronomické společnosti Josef Jíra.

Očenášek se ale nejvíce proslavil svými raketovými pokusy. V březnu roku 1930 vystřelil na pražské Bílé hoře osm raket vlastní konstrukce. Jedna z nich dosáhla výšky kolem dvou kilometrů a zpátky na zem se vrátila na padáku. „V těchto raketových pokusech pokračoval poblíž řeky Sázavy na Benešovsku, kde za pomoci raket překonával několikakilometrové vzdálenosti mezi bývalými lomy. O jeho raketových úspěších psal i americký tisk, který ho pasoval do role raketového vizionáře,“ uvádí Jíra. Některé zdroje hovoří, že Očenáškovým snem bylo využít rakety k dopravě pošty mezi městy, státy i kontinenty.

V průběhu druhé světové války se snažil žít v anonymitě. Obával se toho, že by mohli jeho vědomosti zneužít Němci. „Přesto v ústraní vyvinul a vyzkoušel protitankovou střelu, jejíž plány se pokusil doručit do Londýna, bohužel se ale cestou ztratily. Zapojil se i do bojů o Prahu, kde byl těžce zraněn,“ připomíná Jíra.

Po druhé světové válce už Očenášek konstruoval jen drobnosti, třeba krabičky na masti a krémy, vylepšené tlumiče zbraní nebo stroj na odpočítávání tablet. Poválečná situace ho ničila. Jako prvorepublikový odbojář odmítl spolupráci s komunistickým režimem a za to byl téměř vymazán z historie. A zatímco ve své rodné zemi je tento činorodý muž téměř zapomenut, v Muzeu letectví a kosmonautiky ve Washingtonu má svoji bustu. Ludvík Očenášek zemřel 10. srpna 1949 v obci Dražeň na Plzeňsku na následky infarktu. Bylo mu 77 let. Pochován je na Olšanských hřbitovech v Praze.