Postupné rozevírání nůžek mezi platy členů symfonických orchestrů a učitelů hudby může způsobit přeliv hudebníků do školství. Učitelé hudby už mají teď často o tisíce korun vyšší měsíční mzdy než hráči vážné hudby v symfonických tělesech. Navíc letošní dotace ministerstva kultury pro symfonické orchestry a pěvecké sbory se snížily z loňských 80 na 60 milionů korun. Zaznělo to na zahájené valné hromadě Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR.
„Dříve platilo, že učitelé hudby měli stejný plat jako hráči v orchestru. Ale dnes hudebník nemá tolik jako učitel na základní umělecké škole. Hrozí riziko, že půjde učit. Samozřejmě že prestižnější je být členem symfonického orchestru. Ale tak si ho budou najímat jako dohodáře - externistu jenom na některé koncerty," uvedl plzeňský krajský radní Libor Picka (STAN). V Jihočeské filharmonii to podle jejího ředitele Otakara Svobody zatím nehrozí. „Ti lidé mají příjemné finanční podmínky, které jim zjednodušeně řečeno umožňují pracovat i ve školství. Mohou mít několik pracovních poměrů. My jim v tom nebráníme. Snažíme se, aby byli spokojení a myslím, že jsou. Nikdo nám neodchází," řekl.
Podle ředitelky Karlovarského symfonického orchestru Michaely Káčerkové jsou platové rozdíly rizikem, mohou být až 10 000 Kč. „Ale hráči stíhají obojí. Ale to není ten ideál, my je chceme celé. Nechceme, aby si drželi v orchestru malý úvazek a zbytek na základní umělecké škole," řekla. Také podle provozního a ekonomického ředitele Filharmonie Brno Romana Fürleho by to do budoucna mohlo být určitě problémem, hlavně v menších městech, v Brně to ale zatím necítí. Tlak na zvyšování platů přes odbory cítí.
Středa, 22. května 2024, 18:10
Více klasických koncertů i těch mimořádných má na programu v příštím roce Plzeňská filharmonie. Na unikátní atmosféru láká například na tři koncerty v katedrále sv. Bartoloměje. Dramaturgie pro sezonu 2023/2024 slibuje i netradiční hudební žánry a...
Podle náměstka ministra kultury Ondřeje Chrásta (Piráti) je klíčovou otázkou to, co má ministerstvo financovat. „Od roku 2000, tedy od vzniku krajů, neproběhla hlubší debata o financování kultury. Chtěli bychom ji iniciovat, i když asi nikdy neskončí," uvedl. Podle něj by měla být součástí státní koncepce podpory kultury do roku 2030, která by se měla schvalovat příští rok.
Ministerský rada Jiří Najman uvedl, že se několik měsíců revidují a digitalizují dotační programy. Od příštího roku má být plně funkční dotační portál ministerstva kultury. „Zefektivní proces poskytování dotací," řekl. Vše od vyhlašování po verdikt bude digitální, což je podle Najmana nejdůležitější v reformě dotačních programů.
Zástupci orchestrů a sborů diskutovali také o přehodnocení parametrů, podle nichž soubory dostávají státní podporu. V současné době hraje největší roli nákladovost (60 procent), 30 procent umělecká úroveň a deset procent to, jak se soubor sám propaguje, tedy jeho "viditelnost". Poslední dva parametry jsou podle některých ředitelů a manažerů složitě prokazatelné.
Středa, 22. května 2024, 12:02
Legendární Pan Tau ve své buřince, karafiátem v klopě, starosvětským oblekem a deštníkem, proslavil město Domažlice v mnoha zemích světa. Právě v chodské metropoli se totiž natáčela jedna řada seriálu o Panu Tau. Teď vznikne dokument o Jindřichu...
Ředitel festivalu Dvořákova Praha Jan Simon uvedl, že dotace od státu neřeší, jestli orchestry budou nebo nebudou existovat. „Je to jen doplněk pro program. Ale základní dotace by měla být vyšší," řekl. Nákladovost podle něj zvýhodňuje velké orchestry na úkor malých. „Neměly by se jen revidovat dotační tituly, ale také jejich obsahová stránka," dodal.
Podle Simona by se mělo směřovat k vícezdrojovému financování, a to jak z veřejných, tak privátních zdrojů. Zástupci asociace také uvedli, že v některých krajích nefunguje plně finanční podpora kraje a tělesa podporují jen města jako zřizovatelé. „To rozhodně není případ Plzně a Plzeňského kraje. My dáváme letos Plzeňské filharmonii 33 milionů korun, průběžně se to zvyšuje. Chceme vybudovat velké a silné filharmonické těleso," řekla radní města Eliška Bartáková (ANO). Pomáhá také kraj. „My dáváme 18 milionů korun. A ministerstvo 60 milionů všem orchestrům a sborům. To je tak akorát na to, aby si místo černobílého vytiskli barevný program," řekl krajský radní Picka. Podle obou politiků plzeňské těleso reprezentuje region a je v cizině žádané. Podle Bartákové už je filharmonie se zhruba 70 lidmi z více než 20 procent soběstačná. Po 1,5 milionu Kč dává kraj i město na nákup nástrojů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
