Do Plzeňského kraje přiteklo za 20 let členství ČR v EU přes 75 miliard korun evropských dotací. Peníze na dokončené projekty šly krajům, městům a obcím, čerpaly je státní organizace, hlavně Ředitelství silnic a dálnic a Správa železnic, ale i soukromé a neziskové subjekty. Další stovky milionů korun z EU směřovaly do přeshraniční spolupráce, tedy na společné česko-německé projekty, jejichž kompletní evidence chybí. Objemy dotací EU do regionu postupně klesají, stejně jako do ČR.
V čerpání 75 miliard korun je ve spodní polovině mezi 14 kraji ČR. „V přepočtu na počty obyvatel jsme na tom trochu lépe, ale také na chvostu. Ale je jasné, že když se v někde staví dálnice, tak tam je čerpání někde jinde. Tady se žádná taková obří stavba nedělala," vysvětluje šéf krajského odboru fondů a programů EU Jan Přibáň. Hodně peněz jde v některých regionech také do podpory zaměstnanosti. „Ale u nás, kde byla nezaměstnanost skoro nulová a i dnes velmi nízká, tak to tady nikdo nerealizoval," řekl. Ale například v opravách kulturních památek je kraj v první "trojce". Zásadní pro něj ale byly peníze do dopravní infrastruktury. Bez nich by se podle Přibáně příhraniční region po roce 1989 tak rychle nezvedl.
„Čerpané sumy jsou kvalifikovanými odhady podle projektů realizovaných v kraji. Nejsilnější bylo programové období EU 2007 až 2013, kdy byly podpořeny penězi projekty za 38,3 miliardy korun. Nejvíce šlo do dopravy, a to 14 miliard," uvedl Přibáň. Dalších 8,4 miliardy korun vyčerpal program ROP Jihozápad a 5,2 miliardy Kč se rozdělilo z operačního programu Životní prostředí.
Ze současného balíku pro kraj na léta 2021 až 2027, který se bude blížit 30 miliardám Kč, se do konce loňského roku vyčerpalo 3,5 miliardy Kč. Nejvíce získali žadatelé z IROPu a z programů Životní prostředí a Jan Amos Komenský. „V každém programovém období se to snižuje, protože celková alokace pro ČR pořád klesá. Takže do roku 2027 až 2029 to bude celkem v kraji asi 100 miliard korun," řekl Přibáň.
Podle něj je potřeba mnohem větší, než je peněz EU, hlavně na školství, zdravotnictví, dopravu a ekologii. Řada potřeb ani financovat nejde, protože se neshodují se zaměřením dotací, třeba některé oblasti cestovního ruchu a místní komunikace, uvedl Přibáň.
Peníze EU směřovaly do kraje i v prvním zkráceném programovém období v letech 2004 až 2006, kdy jich bylo podle Přibáně velmi málo a nešlo o žádné velké stavby, byly to projekty za jednotky milionů korun.
„V plánovacím období 2007 až 2013 byla témata podpory hodně široká, s přibývajícími roky jsou možnosti omezenější," přiblížil Přibáň. Tehdy byl hodně podporovaný klasický cestovní ruch - hotely, penziony a lyžařské areály, ale v následujícím období už skoro vůbec. Podle Přibáně už se teď vůbec nepodporují místní komunikace ani krajské silnice třetí třídy. „Už v minulém období šly peníze jen na vyjmenované páteřní silnice, teď zůstaly jen ty s nadregionálním významem, napojené na transevropskou (TENT-T) dopravní síť," uvedl.
Témata dotací se podle Přibáně postupně omezují a parametry se zpřísňují. „Je tlak na Green Deal, zelené projekty, digitální transformaci, nové technologie, energetické úspory, výzkum, vývoj a inovativní podnikání - na to jde nejvíc peněz," uvedl. Na ně ale těžko dosáhnou malé obce. „To je pro podnikatelské subjekty nebo pro univerzitu, kde díky penězům EU vznikla čtyři výzkumná centra za miliardy," konstatoval.
Dotace se podle něj vzdalují malým žadatelům, jako jsou obce. Mohou čerpat na zelené projekty, ale zase nemají peníze na kofinancování. Takže pro jejich potřeby to není nastavené přívětivě, řekl. Peníze teď směřují spíše na velké projekty krajů, měst i soukromých subjektů. Drobné subjekty mají šanci třeba u staveb zaměřených na úspory energií. I když se stále mluví o zjednodušování procedury pro žadatele o evropské peníze, pořád je to podle Přibáně složitý proces.
Úterý, 20. února 2024, 14:02
Rok fungování má za sebou Západní okruh v Plzni, který propojil Borská pole se Severním Předměstím. Komunikace výrazně ulevila provozu v centru Plzně. Podle průzkumů intenzit automobilové dopravy z jara loňského roku v severní části okruhu...
Největšími realizovanými projekty v kraji byly silniční a železniční stavby. Hlavně modernizace kolejišť, nástupišť i haly plzeňského hlavního vlakového nádraží, na něž šlo celkem téměř deset miliard korun. EU dále dala 3,5 miliardy korun na stavbu čtyřkilometrového tunelu za Plzní plus modernizaci tratě z Rokycan do Plzně za sedm miliard korun. Na tomto koridoru se modernizovaly s výrazným podílem evropských peněz také úseky Beroun - Zbiroh a Zbiroh - Rokycany.
Ze silničních staveb byly zásadní západní obchvat Plzně za 2,2 miliardy Kč, což byla největší stavba kraje, který na ni získal od EU 1,5 miliardy korun. ŘSD za evropské peníze, které pokrývaly kolem 85 procent ceny díla, postavilo například komunikaci Šlovice - Přeštice za 1,3 miliardy korun a za stamiliony silnice z Plzně na Třemošnou a část východního okruhu kolem Boleveckého rybníka v Plzni. „Jen v minulém programovém období vyčerpal kraj z EU přibližně tři miliardy do svých silnic druhé a třetí třídy. V tomto období ale suma klesla a máme k dispozici jen asi 700 milionů korun, A další peníze se budou těžko shánět jinde," řekl Přibáň.
Evropské dotace výrazně pomohly památkám v regionu. Na opravu katedrály sv. Bartoloměje v Plzni za 102 milionů šlo z EU 87 milionů Kč. Stejné náklady i podporu stála obnova synagogy a rabínského domu v Plzni. Dostavba východního ambitu a kaplí barokního poutního areálu Mariánská Týnice na Plzeňsku stála 60 milionů Kč, EU dala dvě třetiny.
Díky penězům EU si polepšily také krajské nemocnice a Fakultní nemocnice v Plzni. Ta například postavila za 320 milionů korun pavilon Psychiatrické kliniky, 85 procent dala EU, dále dostala 80 procent na projekt komplexní ochrany informačního systému vůči kybernetickým hrozbám, což ji přišlo na 143 milionů korun, stovky milionů šly do přístrojů. Desítky milionů korun dostal kraj na podporu technického vzdělávání, rozšířil digitálně technickou mapu za 235 milionů Kč, EU dala 85 procent.
Pátek, 4. února 2022, 09:00
Plzeňská fakultní nemocnice investovala do programu komplexní ochrany informačního systému 351 milionů korun. Jde o největší projekt v republice ve veřejném sektoru, který si klade za cíl kybernetickou bezpečnost. Z celkové částky činila dotace EU...
Evropské dotace podpořily také soukromé firmy. Třeba Doosan Škoda Power, výrobce turbín, z nich zaplatila polovinu nákladů na rozvoj centra průmyslového výzkumu, které přišlo na 45 milionů Kč. Stejný podíl dostal výrobce klimatizací Daikin na testovací laboratoř za 100 milionů. Plzeňská Bio Odpadová a.s. postavila s výraznou podporou EU za 330 milionů Kč stanici na rozložitelné odpady sloužící k výrobě bioplynu, Výrobci nábytku Arbyd zaplatila dvě třetiny z 32 milionů Kč za fotovoltaickou elektrárnu a akumulaci energie.
Plzeň s podporu EU například modernizovala vozovnu tramvají za 1,8 miliardy Kč, postavila trať na Borská pole za 620 milionů Kč, technologické centrum TechTower za 780 milionů Kč a kapacity pro lidi bez domova za 120 milionů Kč.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
