Pá 28. 8. 2026Augustýn
Zprávy

V poslední chvíli zachránil všímavý kolemjdoucí ženě statisíce korun, peníze chtěla vložit do bitcoinmatu

Zuzana Pešková3 minuty čtení29. 1. 2024, 6:31
ilustrační foto
ilustrační foto · Foto: Pixabay.com

Obrovské štěstí měla pětapadesátiletá žena, která naletěla falešným pracovníkům banky. Uvěřila, že někdo zneužil její doklady a chce si jejím jménem vzít půjčku. Dle instrukcí vyzvedla hotovost a šla ji vložit do bitcoinmatu v plzeňském obchodním domě. V tu chvíli zasáhl všímavý kolemjdoucí a ženě zachránil 200 tisíc korun.

„V dopoledních hodinách ženu telefonicky kontaktovala údajná pracovnice banky s legendou, že zřejmě mohlo dojít ke zneužití dokladů. Na pobočku měla přijít klientka, která přeložila její doklad totožnosti s tím, že chce zařídit půjčku,“ popisuje policejní mluvčí Hana Kroftová.

Vystrašenou ženu v této historce utvrdil i další telefonát. Tentokrát volal falešný pracovník vnitřní bezpečnosti banky. Oběť navedl, aby si sjednala na pobočce své banky úvěr ve výši 400 tisíc korun s tím, že takto ochrání své peníze a zamezí sjednání nechtěné půjčky.

V souvislosti s množícími se útoky přišla Policie ČR s Kyberkampaní, kde si každý může vyzkoušet, zda dokáže odhalit praktiky podvodníků. Test si můžete vyzkoušet ZDE.

„Když žena řekla, že na pobočku banky přijede vlakem, bankéř bleskově zareagoval a řekl, že zařídí, aby ji vyzvedla taxi služba. Po sjednání půjčky v bance žena vyzvedla 200 tisíc korun a pachatel jí dále instruoval, aby jela do obchodního centra v Plzni, kde měla své peníze  vložit pod přijatými QR kódy do bitcoinmatu,“ pokračuje Kroftová.

Žena naštěstí nebyla technicky zdatná a jejího neúspěšného počínání si všiml náhodný svědek. Dal se s ní do řeči, protože měl podezření, že se stala obětí podvodu. Jeho tušení bylo správné a tak vše oznámil na linku 158. Žena za svoji důvěřivost tak zaplatila “pouze“ pár stovek za svezení taxíkem. 

„Policisté jednání neznámých pachatelů prověřují pro podezření ze spáchání přečinu podvodu ve stadiu pokusu. V této souvislosti opětovně apelujeme na veřejnost, aby nereagovala na telefonní hovory, e-maily ani zprávy, ve kterých se pachatelé vydávají za bankovní úředníky či policisty a snaží se své oběti vmanipulovat do situace týkající se ohrožení jejich finančních prostředků. V případě, že by byly peníze klientů v ohrožení, banka si činí vlastní opatření,“ apeluje policistka.

Policisté spustili novou kampaň

Kvůli vzrůstajícímu počtu těchto podvodů spustila policie nový projekt „Nebuď bit, buď in“. „Cílem našeho projektu je upozorňovat na postupy pachatelů a připomínat, že zaměstnanci bank ani policie nikdy takto nepostupuje. V případě, že by byly vaše peníze v ohrožení, banka si koná vlastní opatření, stejně tak od vás nebude nikdy požadovat nestandartní transakce, tedy, abyste zrušili účet, převedli peníze na jiný účet nebo je vybrali a vložili do bitcoinmatu,“ přibližuje Kroftová.

V rámci tohoto preventivního projektu bude policie informovat také veřejnost prostřednictvím setkání v obchodník domech, na přednáškách nebo skrze YouTube videa. „Naším cílem je, aby poškozených, kteří přicházejí mnohdy o celoživotní úspory, bylo co nejméně. Je třeba si uvědomit, že nejslabším článkem kybernetické bezpečnosti je vždy uživatel – nepoučený uživatel, proto musíme v osvětě pokračovat a na nové trendy pachatelů upozorňovat,“ dodala Kroftová.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Hospodskou vraždu na Šumavě zneužila nacistická propaganda k obří protičeské akciZprávy

Hospodskou vraždu na Šumavě zneužila nacistická propaganda k obří protičeské akci

Hospodskou rvačku korunovanou vraždou, která se stala v maličké obci u šumavských Prášil, zneužila nacistická propaganda k obrovské demonstraci své síly na česko-německém pomezí. Bylo horké léto roku 1938 a ve stínu hákového kříže na sebe u piva narazily dvě neméně horké hlavy. A na do té doby poklidné Šumavě se začalo odvíjet velké drama, které vyústilo v tehdy největší protičeskou politickou akci. Henleinovci chtěli světu ukázat, jak jsou Němci v pohraničí utiskováni.

Skoro polovina zraněných dětí v autě. Proč mama taxi není řešení a co funguje?Doprava

Skoro polovina zraněných dětí v autě. Proč mama taxi není řešení a co funguje?

Kampaň Markéta se Zebrou míří na Českou televizi. Data za posledních šest let ukazují nepříjemnou pravdu: téměř polovina dětí zraněných v silničním provozu seděla v autě jako spolucestující. Přivézt dítě ke škole autem tedy zdaleka neznamená přivézt ho bezpečně.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook