Dřevokazná houba napadla vzácný a starý dub před Západočeským muzeem. Experti testovali jeho stav
Stabilitu velmi starého a nesmírně cenného dubu letního, který roste v Šafaříkových sadech před Západočeským muzeem nechalo prověřit město Plzeň. Strom je napadený dřevokaznou houbou a je důležité ho prověřit kvůli bezpečnosti občanů, okolních objektů i dřevin. Experti na místě provedli několik měření a zátěžových testů. Za několik dní budeme znát výsledky, zda není strom nebezpečný pro své okolí a jakém stavu se nachází.
Stabilitu dubu ověřují tahové zkoušky z hlediska jeho možného vývratu nebo zlomu v kmeni. Simulují silný vítr a prověřují, zda mu strom odolá. Skládají se z terénního šetření, vlastní tahové zkoušky, zátěžové analýzy a výpočtu odolnosti stromu.
„Výsledky měření budeme znát za pár dní. Ze získaných dat nám poté odborníci navrhnou vhodná opatření. Tento mohutný dub je velmi významnou a cennou dřevinou, doufám proto, že jej nadále budeme moci v sadech ponechat a vhodným zásahem případně prodloužit jeho životnost o několik dalších let,“ řekl Aleš Tolar (STAN), náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.
Velmi náročné jsou zátěžové zkoušky, proto se využívají u historicky, ekologicky či jinak výjimečných dřevin. „Dub letní sloupovitý právě takovou dřevinou je. Je totiž součástí významného vstupního předpolí budovy Západočeského muzea, je kosterní dřevinou historického parku v centru města, významným kompozičním prvkem a dominantou, cenným exemplářem svého druhu, ale zároveň i stromem se zvýšeným biotopovým potenciálem,“ vysvětlila Lucie Davídková, vedoucí Úseku městské zeleně Správy veřejného statku města Plzně.
Celkovou kondici všech stromů v městských parcích a sadech pracovníci Správy veřejného statku pravidelně monitorují. „Stromy jsou živé organismy, které stárnou a v určitém stádiu svého vývoje se dostávají do fáze postupného odumírání, rozpadu, který vede k zániku. V parcích a sadech nemůžeme nechat dojít zánik stromu až do úplného konce, tedy do případného statického selhání. Proto stromy na veřejných plochách pečlivě sledujeme, kontrolujeme a navrhujeme různá pěstební opatření a technická řešení k zajištění stability, ale i kácení,“ konstatoval Petr Kuták z oddělení péče o dřeviny.
Správci stromů často stojí před nelehkým úkolem. Musí rozhodnout, kdy a který strom již pokácet a nahradit novým. Veřejnost ale často s nelibostí přijímá jakékoliv kácení dřevin. „Snažíme se proto vysvětlovat, že to bývá především z důvodu bezpečnosti návštěvníků parků a ochrany majetku. Místo pokácených stromů se zpravidla v blízkosti sází stromy nové,“ uzavřel Petr Kuták.
