Ve zrekonstruované jízdárně ve Světcích u Tachova, po Španělské jízdárně ve Vídni druhé největší ve střední Evropě, chybí už jen dokončení expozic posledních místností, chodeb, erbů na fasádě a úpravy okolí monumentální stavby staré 162 let. Poslední velká obnova jízdárny, od roku 2010 národní kulturní památky, vyjde zhruba na 70 milionů korun. V polovině října bude velká porada a vedení města oznámí, jestli se otevře od ledna 2024, nebo od začátku turistické sezony od dubna. K vidění budou veškeré prostory.
Od dubna bude jízdárna otevřená jako ostatní hrady a zámky, tedy kromě pondělí celý týden. „Už příští rok zpřístupníme veškeré prostory, což nebývá zvykem na žádné památce. Ani ve vídeňské jízdárně se nedostanete do všech prostor," zdůrazňuje kastelán tachovského zámku Pavel Voltr.
K vidění tedy budou všechna podlaží včetně haly sportovní jízdárny, střecha a sklepy, zázemí pro koně i návštěvníky, knížecí a další lože, expozice o bylinkářství a Českém lese, které se teď dodělávají. Přístupné už je delší dobu kovárna, podkovárna, byt kováře, expozice železářství, kočárová chodba a všechny čtyři obytné místnosti pro šlechtu a návštěvy. Všechny expozice budou hotové do konce roku.
Od roku 1997 je jízdárna v majetku města. Pseudorománská stavba, kterou v roce 1999 zachránil před demolicí jeden hlas v zastupitelstvu, se opravuje 23 let. Za 20 let od srpna 2000 tam dal Tachov 80 milionů korun včetně dotací ministerstva kultury a kraje. Končící poslední etapa, která začala před dvěma lety a podpořila ji většinově EU, je ale podle starosty Petra Vrány (Volím Tachov) nejzásadnější a nejviditelnější.
Pravidelné prohlídky bude zajišťovat městské kulturní středisko. „Prohlídky (občasné) a koncerty pořádáme bez přerušení od roku 2000. Návštěvnost je výborná. Jsou to hlavně Češi, cizinců je zatím málo," prozradil Voltr. Jízdárna je podle něj národní kulturní památkou kvůli vzácné konstrukci krovu, který je z 90 procent původní. „Je to takzvaná vzpěrová konstrukce a nahoře je krásně zachovaná i prosklená část, takzvaná lucerna," uvedl.
Budova po druhé světové válce více než 40 let chátrala. „Využívaly ji státní statky, byla tu i tělocvična pro vojáky, Svazarm a velká sýpka na obilí. V roce 1985 byla určená ke kompletnímu odstřelu," řekl Voltr. Podle něj se v jízdárně cvičila spartakiáda a bratři Pospíšilové tam dva roky trénovali kolovou. Jízdárna nebyla hlídaná a lidé ji vyrabovali. „Pamětníci říkají, že ubytovací místnosti a stáje byly ještě v roce 1946 plně vybavené a zařízené," dodal Voltr. Pohraničníci tam měli ještě v 50. letech pár koní.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.