Středa, 23. srpna 2023, 18:25
Problémový student, kontroverzní osobnost a světově proslavený architekt. To byl Adolf Loos, který po sobě zanechal velkou stopu také v Plzni, kde je podepsaný zhruba pod 13 interiéry, přičemž osm z nich se dochovalo do dnešních dnů. Hned po Vídni je právě západočeská metropole druhým místem, kde mohou lidé obdivovat nejvíce Loosových realizací. Život tohoto geniálního muže je ovšem protkán i temnou stránkou jeho osobnosti, jež měla slabost pro velmi mladé dívky.
Žádné odborné vzdělání Adolf Loos neměl, zkušenosti ale sbíral v otcově dílně, a především z cest do zahraničí. Tři roky strávil v Americe, kde si přivydělával jako zedník, umývač nádobí, ale také jako kreslič stavební firmy. Jeho postoj k architektuře velmi ovlivnila světová výstava v Chicagu. Loosova cesta vedla poté do Vídně, kde se spřátelil s řadou významných umělců a posléze založil vlastní architektonický ateliér.
Ale přesuňme se trochu dál a do Čech, konkrétně do Plzně. Loos pobýval v západočeské metropoli ve dvou etapách. První byla v roce 1907 až 1910 a druhá mezi lety 1927 až 1932. Během těchto let navrhl a vytvořil nejméně 13 interiérů, především pro židovskou klientelu. Každá z realizací je provázána silným příběhem. Do šesti interiérů mohou s průvodcem nahlédnout zájemci v rámci komentovaných prohlídek. Pokud o ně máte zájem, stačí se zaregistrovat na webových stránkách adolfloosplzen.cz.
Možná byste ani netipovali, že v nenápadné budově u autobusového nádraží v Husově ulici v Plzni se nachází úžasný interiér bytu manželů Jana a Jany Brummelových, který se jako zázrakem dochoval. V prvním patře se nachází jedinečný dvougenerační byt pro Jana, Janu a Janinu maminku Hedviku Liebsteinovou. Pro Loose je typické, že interiéry jsou do detailu promyšlené. Obě části bytu mohly fungovat samostatně i je šlo propojit, aby se obyvatelé společně sešli například v jídelně. K vybavení patřil také unikátní vestavěný nábytek.
S domem v Husově ulici je spojen i životní příběh Michala Brummela, který byl synovcem původního majitele Jana Brummela. Celou rodinu kvůli židovského původu tragicky zasáhl holokaust. O většinu příbuzných Michal Brummel přišel. Před jistou smrtí ho zachránil fakt, že jeho matka nebyla Židovka. Do unikátního bytu se mohla rodina vrátit až po válce. On sám zde žil v letech 1945 až 1962. Ačkoli dům přešel do vlastnictví státu, žila zde jeho matka a teta až do osmdesátých let. Michal Brummel se po letech pustil do rekonstrukce a vrátil dům do podoby, jak si ho pamatoval z dětství.
Semlerova rezidence je nejrozsáhlejší realizací podle konceptu Adolfa Loose, jejíž detailní projekt připravil Loosův žák Heinrich Kulka. Jedná se o unikátní památku, který byla dokonce přijata do mezinárodní sítě Iconic Houses, která se snaží upozornit na výjimeční stavby světových architektů 20. století.
„Bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových vznikl v letech 1933 až 1934 a patří k předním památkám moderní architektury ve střední Evropě. Je to jediný interiér v Plzni, který je postaven podle Loosova principu tak zvaného raumplanu - nemá klasická podlaží, ale jeho jednotlivé prostory různých výšek se v šesti úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly. Stejné pojetí má i Müllerova vila v Praze,“ informoval autor expozic Semlerovy rezidence a garant její obnovy Petr Domanický.
Věhlasný architekt měl ale i své démony. Vedl bohémský život a užíval si život na vysoké noze. Peníze ale uměl velmi rychle rozházet. Při jeho pobytu ve Vídni se začaly šířit informace, že si do svého ateliéru zve velmi mladé dívky, kterým nebylo ani deset let.
Vše pak mělo vyvrcholit soudním procesem na sklonku 20. let 20. století. Celou událost detailně popisuje profesor Christopher Long z Texaské univerzity v Austinu ve své knize Der Fall Loos. Podle jeho popisu měl Loos zneužít dvě dívenky ve věku osm a deset let. Trestu se Loos nakonec vyhnul a odešel s podmínkou. Podle Longa byl Adolf Loos prakticky zproštěn viny a soud mu dokázal pouze obscénní kresby dívek ve velmi vyzývavých polohách. Badatelé ale podotýkají, že tehdy se na řadu věcí pohlíželo úplně jinak než dnes a řadu umělců fascinovala mladá a nahá těla. Adolf Loos zemřel 23. srpna 1933 v sanatoriu Kalksburg u Vídně.
Foto Petr Polák + Wikimedia Commons
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
