O prestižní cenu Národního památkového ústavu (NPÚ) Patrimonium pro futuro budou v Plzeňském kraji usilovat hned čtyři kandidáti. Zrekonstruovaná Semlerova rezidence v Plzni, obnovený interiér kostela Narození Panny Marie v Domažlicích, zrestaurovaný kazetový strop na hradě Švihov a zachráněná kruhová cihlářská pec v Kasejovicích. Zatímco porota vybírá vítěze jednotlivých kategorií, může veřejnost podpořit svého favorita. Hlasovat je možné až do konce září.
V rámci cen pořádaných NPÚ se udílí i cena veřejnosti Památky děkují. Loni tato cena směřovala do Děčína, konkrétně za obnovu glorietu v Růžové zahradě na zámku v Děčíně. Jaký bude letošní vítěz? O tom mohou lidé rozhodovat do konce září, přičemž mohou hlasovat i pro kandidáty z Plzeňského kraje. Laureáti ocenění Patrimonium pro futuro včetně držitele ceny veřejnosti budou vyhlášeni 28. listopadu 2023 na slavnostním galavečeru na Nové scéně Národního divadla v Praze.
Plzeňská Semlerova rezidence má za sebou téměř desetiletou opravu za 110 milionů korun, kterou loni v září dokončil její vlastník, Plzeňský kraj. Adolf Loos je považován za nejvýznamnějšího středoevropského architekta první třetiny 20. století a přímého předchůdce moderní architektury. Adolf Loos v západočeské metropoli působil mezi lety 1907 až 1932 a vytvořil nejméně 13 interiérů. Do dnešních dnů se jich dochovalo osm a část z nich je i přístupná veřejnosti. Většina interiérů se stavěla v Plzni pro židovskou klientelu.
Sobota, 5. února 2022, 07:30
Gramofonové jehly vyvážené do celého světa pod značkou SEM začala v roce 1927 vyrábět továrna talentovaného plzeňského podnikatele Oskara Semlera. Jeho otcem byl vážený průmyslník a ocelář Simon Semler. A v rodinné tradici pokračoval i další...
„Bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových vznikl v letech 1933 až 1934 a patří k předním památkám moderní architektury ve střední Evropě. Je to jediný interiér v Plzni, který je postaven podle Loosova principu tak zvaného raumplanu - nemá klasická podlaží, ale jeho jednotlivé prostory různých výšek se v šesti úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly. Stejné pojetí má i Müllerova vila v Praze,“ informoval autor expozic Semlerovy rezidence a garant její obnovy Petr Domanický.
Původně gotický kostel Narození Panny Marie na domažlickém náměstí Míru obsahuje cennou malířskou výzdobu od F. X. Luxe z období barokní přestavby. V letech 2017 až 2022 se přistoupilo k restaurování nástěnných maleb.
Malba sv. Matouš v kostele Narození Panny Marie v Domažlicích před a po restaurování„Nástěnné i nástropní malby jsou vytvořeny technikou freskové podmalby s malbou vápenným seccem a v průběhu 20. století byly kompletně přemalovány. Po provedení rozšířených průzkumů bylo zjištěno, že pod těmito druhotnými zásahy se nachází dobře dochovaná originální Luxova malba a že tyto hrubé přemalby nerespektovaly autorský rukopis ani barevnost originálu. Mohlo být tedy přistoupeno k jejich snímání a dílo tak nyní může vyznít ve své autentické podobě,“ uvádějí památkáři.
Restaurátoři jsou nominováni za výborné provedení restaurování a odpovědný přístup zahrnující také studium dalších Luxových realizací. Díky nim je nyní možné obdivovat v kostele autentickou Luxovu práci.
Při návštěvě hradu Švihov mohou návštěvníci obdivovat unikátní renesanční kazetový strop zdobený malovanými výjevy ze starověkých dějin Říma. Původně ale na hradě vůbec nebyl.
Výjev „Mettius trhán koňmi“ před a po restaurování„Renesanční malovaný kazetový strop z let 1578–1581 byl vytvořen na objednávku Jindřicha z Valdštejna pro jeho sídlo ve středočeské Dobrovici. V 19. století byl dobrovický zámek adaptován pro potřeby cukrovaru a strop byl provizorně uskladněn v sýpce v Bělé pod Bezdězem. Odtud byl v roce 1952 převezen a instalován na hradě Švihov, jehož tanečnímu sálu chybělo zastropení,“ připomínají památkáři. Na pořádnou péči tenkrát nebyl čas, což se později velmi negativně promítlo. Řádného zrestaurování se strop dočkal v loňském roce.
Bývalá Kratochvílova pec v Kasejovicích je jednou z mála dochovaných industriálních staveb tohoto typu na našem území. Komplexně se doval celý objekt včetně komína, střechy, vypalovacího kanálu a technologických prvků. Objekt sloužil k výrobě cihel do druhé poloviny 40. let 20. století.
Kruhová cihlářská pec v Kasejovicích před a po obnověV roce 2019 byla na návrh majitelky Marie Černé pec prohlášena za kulturní památku a započaly přípravné práce pro její obnovu. „Na akci je pozoruhodné, že se zde potkali potomci vlastníka i stavitele, kterým nebyl lhostejný osud objektu a přáli si zachránit a uchovat tento historický odkaz pro další generace. Majitelka by obnovený objekt ráda zpřístupnila veřejnosti, například jako místo pro muzejní expozice,“ zdůrazňují památkáři.
Foto Národní památkový ústav územní pracoviště v Plzni
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
