Extrémně jasný superbolid ozářil nebe nad Plzeňským krajem, byl 100 krát jasnější než Měsíc v úplňku

„Kolem 22:45 jsme zaznamenali nad západním obzorem extrémně jasný bolid, který dokonce explodoval. V době nejvyššího jasu byl jasnější než Měsíc v úplňku a je reálná šance, že na zem dopadly i úlomky,“ informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích. Bolid zachytila kamera Daniela Neumanna z Plzně.

Hlášení o pozorování bolidu pochází nejčastěji z Plzeňského kraje, ale objevují se i další z Prahy a Českokrumlovska. „Viděla jsem to z balkonu a nevěřila svým očím,“ sdělila Romana z Klatov. „Byla to nádhera a neskutečná záře,“ doplnila Veronika z Plzně. 

Velmi rychle zpracovali vědci z Astronomického ústavu AV ČR (ASU) všechna naměřená data. Vycházeli přitom z takzvané bolidové síťě, tedy soustavy několika kamer, které sledují oblohu. Evropskou bolidovou síť tvoří 21 stanic, které leží především na území České republiky, kde jich je hned 15. Další jsou také na Slovensku, v Rakousku a Německu. Záznamy pondělního superbolidu zachytilo devět stanic, většinou těch na našem území. Poskytnutá data umožňují astronomům určit atmosférickou dráhu bolidu a dokonce i strukturu a složení původního tělesa.

Meteoroid vážil zhruba 260 kilogramů

Přesně ve 22:45:11 našeho letního času vstoupil do zemské atmosféry po dráze skloněné 30,1 stupňů k zemskému povrchu meteoroid o hmotnosti přibližně 260 kilogramů. Celá dráha bolidu ležela na území Bavorska.

„Bolid začal svítit ve výšce 100,8 kilometrů v oblasti mezi městy Ingolstadt a Regensburg, maximální absolutní jasnost -17,4 magnitud, tedy již nad hranicí pro superbolidy. Pohasl ve výšce 34,5 kilometrů nad zemí západně poblíž města Höchstadt. Těleso se na začátku pohybovalo rychlostí 24,4 kilometrů za sekundu a světelnou dráhu dlouhou 133,9 kilometru uletělo za 6,4 sekundy. Během letu tento superbolid několikrát výrazně zjasnil a maximální jasnosti dosáhl v krátkém výbuchu ve výšce 56,1 kilometru nad zemí, kdy svítil téměř 100x vyšší jasností než je jasnost Měsíce v úplňku,“ popisují astronomové.

Během letu se poměrně křehké těleso o průměru kolem 80 centimetrů začalo rozpadat. „Naprostá většina jeho původní hmoty se během průletu spotřebovala. Tudíž žádný makroskopicky významný úlomek původního meteoroidu, který by stál za systematické hledání, s velkou pravděpodobností na zem nedopadl,“ sdělili odborníci.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce, přičemž jeden jeho oběh kolem Slunce trval 3,4 roku. „Charakter dráhy a především vnitřní struktura tohoto meziplanetárního tělesa napovídá, že se jednalo o malý úlomek komety patřící k Jupiterově rodině komet,“ dodává ASU.