Velká radost panuje mezi ošetřovateli v pavilonu Madagaskar v plzeňské zoologické zahradě. Na svět tam přišlo mládě lemura rudobřichého. Zatím není jasné, zda se jedná o samce či samičku. U lemurů obecně vypukl velký babyboom a návštěvníci mohou pozorovat i mláďata oblíbených lemurů kata či vzácného lemura rákosového.
Mládě lemura rudobřichého se narodilo už 8.dubna, zahrada o jeho narození ale informovala až dnes. „Na tento přírůstek jsme čekali sedm let. Chov lemurů rudobřichých v Plzni začal v roce 2009 příchodem samce z Ostravy. O rok později jej doplnila samice z francouzské zoo Mulhouse, která zde žije dodnes. Spolu měli tři potomky, odchována byla samice z roku 2014 a samec z roku 2016,“ přibližuje mluvčí zahrady Martin Vobruba.
Letošní mládě je potomkem nového samce, kterého zoo získala ze zahrady v Paříži. V Evropě chová tyto lemury něco málo přes 50 zahrad. V Česku má s lemury rudobřichými největší zkušenost ostravská zoo.
Středa, 21. září 2022, 11:01
Až dosud obývali plameňáci otevřený výběh s jezírkem, což byl ale problém, pokud by se objevilo riziko spojené s šířením ptačí chřipky. Zahrada proto nechala zbudovat zbrusu novou voliéru. Kromě ní přibyla také nová expozice Mokřady Albufera, jež...
„Návštěvníci plzeňské zoo při pečlivém pozorování dále uvidí podobně stará mláďata lemura kata a vzácného lemura rákosového,“ prozrazuje Vobruba. Pavilon Madagaskar, kde můžeme lemury obdivovat, vznikl z téměř stoleté původní stodoly v roce 2007. V loňském roce se expozice dočkala modernizace.
Lemur rudobřichý obývá vlhčí oblasti východní část ostrova Madagaskar, kde žije ve vyšších nadmořských výškách. Je to lemur aktivující hlavně za soumraku. Na rozdíl od většiny lemurů žije v páru. Samice je březí 126 dní a rodí většinou jedno mládě, výjimkou nejsou ale i dvojčata. Jako každá poloopice se řídí hlavně čichem a značkuje své okolí výměšky pachových žláz, ale také močí a trusem, kterým si pokrývají temeno hlavy a pak se otírá o různé předměty. Populace ve volné přírodě je odhadována na 1800 jedinců. Lemury ohrožuje zejména ztráta životního prostředí v důsledku nadměrné a ilegální těžby dřeva.
Foto Kateřina Misíková
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
