Nejslavnější dětská kniha plzeňského rodáka Jiřího Trnky rozkvétá v rámci hravé rodinné výstavy v DEPO2015

Multimediální a interaktivní výstava vznikla původně ve spolupráci s projektem Plzeň – Evropské hlavní město kultury. Svou premiéru měla v roce 2015 v Západočeském muzeum. Od té doby prošla řadou měst a výrazně se rozrostla.

„Tehdy se jednalo o jakési poupátko. Celá výstava vážila 1,5 tuny a dneska jsme na deseti tunách. Zahrada se nám opravdu rozbujela. Na první pohled je asi zřejmé, že to není klasická výstava. Říkám, že je to něco mezi divadlem, expozicí, střelnicí a motokrosem. Je to velkokapacitní audiovizuální stroj na zábavu, legraci a půvabné nesmysly,“ uvedl Trnkův syn Jan.

Celá expozice se rozkládá na ploše 450 metrů čtverečních a nabízí několik zastavení. Na návštěvníky tam čeká například kamenný trpaslík, který s pomocí 3D stereoskopické projekce láká k běhu skutečnou zahradou. Děti mohou také nasednout na tříkolky a zkusit chytit zlomyslného kocoura. Na štěkafonu pak zase mohou rozezpívat psí smečku a hned vedle si pak poslechnout povídání přemoudřelé velryby.

„Zajímavostí u štěkafonu je skříň, do které jsme prvek umístili. Je to původní nábytek naší rodiny. Je stará přes sto let. Otec ji dokonce použil i ve filmu Čertův mlýn,“ řekl Jan Trnka, pro něhož otec knihu Zahrada napsal. „Bylo mi šest let. Vždycky mi o knize vyprávěl a testoval na mě reakce, jestli se mi to bude líbit a čemu se budu smát,“ prozradil.

Trnkova zahrada cílí především na děti předškolního a nižšího školního věku. Osvědčená je také interaktivní stěna, na níž mohou děti házet molitanové míčky a sestřelovat tak poletující netopýry, kteří kradou v zahradě. Pozornost si určitě zaslouží také bleší cirkus v krabičce od zápalek.

„Je pro mě velmi symbolické, že se po letech vracíme zpátky do Plzně. Velmi dobře si pamatuji, jak jsme v roce 2015 instalovali první verzi naší zahrady, u které jsme byli rádi, že to celé přežila. V Západočeském muzeu jsme tehdy měli k dispozici nějakých 250 metrů čtverečních a měli jsme problém to zaplnit. Zde v DEPU2015 máme 450 metrů čtverečních a skoro jsme se nevešli. Mám z toho dobrý pocit a doufám, že se to bude líbit i návštěvníkům,“ řekl vnuk Jiřího Trnky Matyáš.

„Myšlenku na výstavu jsem nosil v hlavě dlouhé roky, ale neměl jsem k tomu dostatečné technické znalosti. Nakonec mi s tím pomohl můj syn a společně jsme dali dohromady tuto věc. Je to třígenerační autorství. Důsledně vycházíme z mnohdy absurdního humoru knihy. Rozhodně se neuchylujeme k něčemu, co by nemělo souvislosti s knihou. Třeba ozvěna je příklad z knížky, kdy kluci volají v zahradě kocoura, který jim odpovídá ozvěnou. Udělali jsme tam tedy ozvěnu, kdy děti volají do sudu. Křičí tam ale samé sprosťárny a nejen děti,“ dodal se smíchem Jan Trnka.

Interaktivní výstavy jsou podle programového ředitele DEPO2015 Jana Štěpána jednou ze zásadních programových náplní depa. Několik interaktivních výstav tu vzniklo a patřily k návštěvnicky nejúspěšnějším. Nejvíc lidí přišlo v depu na výstavy navazující na plzeňský festival světla Blik Blik. V roce 2021 přišlo kolem 27 000 lidí na výstavu Tajuplný les, zatím poslední výstavu Lovci znaků vidělo v depu přes 10 000 lidí. Zájem o ni mají i v dalších městech, nyní se chystá její instalace v Bratislavě.