Pandemie koronaviru, která propukla před třemi lety, vyškolila pracovníky nemocnic i úřadů samospráv v Plzeňském kraji. Za chodu se museli naučit reagovat na rychle se měnící situaci. Díky získaným zkušenostem věří, že pokud by v budoucnu přišla podobná pandemie, dokázali by ji zvládnout, možná ještě lépe než tu koronavirovou.
První případ nákazy se v kraji objevil 10. března 2020, od té doby se prokázalo v kraji s 580 000 obyvateli 257 650 nákaz a 2574 lidí s nemocí covid-19 zemřelo. Největším problémem a překvapením, se kterým se zpočátku nejen nemocnice potýkaly, byl nedostatek ochranných pomůcek, dezinfekce i některé techniky. Pro případnou další vlnu už mají zajištěné dostatečné zásoby.
Středa, 16. února 2022, 13:30
V době vrcholící pandemie koronaviru chyběla lůžka v nemocnicích a personál jel doslova nadoraz. Každá pomoc byla dobrá a do akce se zapojovala řada dobrovolníků. Jedni z nich byli i studenti nelékařských zdravotních oborů z Fakulty zdravotnických...
Největší zátěž nesla plzeňská fakultní nemocnice, která během pandemických vln opakovaně pečovala o nejvíce covidových pacientů ze všech nemocnic v Česku. Na začátku března 2021 bylo ve FN najednou až 290 pacientů s covidem. „Pandemické covidové vlny v minulých letech celou FN hodně vyškolily a naučily postupné, někdy až okamžité, reorganizace celé nemocnice. Díky reálným prožitkům umíme dle potřeby ze standardních oddělení vytvořit covidová pracoviště, včetně JIP lůžek a zároveň téměř okamžitě zajistit personál. Zcela zásadním se ukázala jednotnost a sehranost celé fakultní nemocnice, kdy často nepopulární opatření zaměstnanci, ale i veřejnost, přijímali s respektem a bez emocí," vzpomíná mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.
I když případná další vlna pandemie by pravděpodobně byla jiná než předchozí, v nemocnici věří, že dosavadní zkušenosti, odborné a přístrojové vybavení a významné zásoby ochranných pomůcek a léčiv by pomohly i další pandemickou vlnu překonat. Aktuálně ve FN pečují o více než 40 pacientů s covidem, z toho necelá čtvrtina je na JIP.
Také v nemocnicích Plzeňského kraje jsou připraveni případnou další obdobnou pandemii personálně, materiálně i prostorově zvládnout. „A troufám si říci, že se zkušenostmi, které máme, a při zajištění dostatku ochranných prvků a léčiv bychom dokázali zajistit vyšší rozsah péče s menším omezením odkladné péče," řekl mluvčí nemocnic Jiří Kokoška.
Středa, 8. prosince 2021, 07:30
Povídají si s pacienty i rodinami, kterým poskytují psychickou podporu v době, kdy jejich blízcí bojují s vážnou nemocí. Nemocniční kaplany mají nově krajské nemocnice v Rokycanech a Domažlicích. Právě na Chodsku působí farář Wojciech Pelowski,...
Pandemie podle něj přinesla zkušenosti v organizaci práce, v nastavení a zavádění režimových opatření, zkušenosti s dlouhodobým nošením ochranných pomůcek, intenzivnější a fyzicky i psychicky náročnější práci zdravotníků na izolovaných pracovištích. „Naučili jsme se efektivněji spolupracovat mezi pracovišti i jako jednotlivci a zvládat stresové situace. A vzhledem k tomu, že během pandemie se u řady pacientů i jejich blízkých projevovaly i nestandardní vzorce chování - méně racionality, více emocí, u určitého vzorku lidí jakási prvoplánová nedůvěra ve zdravotní péči - tak jsme se stali i odolnějšími a naučili se adekvátně reagovat," dodal.
Péče o covidové pacienty zvyšovala fyzické a psychické nároky na personál a na jeho počet. Nemocnice se proto snažily získat více zdravotníků, než měly před pandemií. Pomohli studenti zdravotnických škol, zejména jednotlivci jako dobrovolníci. Přicházeli i lidé, kteří měli zdravotnické vzdělání nebo praxi, ale profesi se dlouhodobě nevěnovali. Pomáhali jako brigádníci, na dohodu, na částečný úvazek při svém povolání, někteří se úplně vrátili do zdravotnictví. „Dá se říci i zpětně, že pandemie nasměrovala do zdravotnictví více zaměstnanců, respektive zvýšila zájem o práci ve zdravotnictví a zřejmě také o zdravotnické vzdělání," dodal Kokoška.
„Prověřila schopnost jednotlivých složek našeho města reagovat na situaci, s níž jsme se dosud nesetkali, a nikdo z nás si jistě nepřeje, aby se opakovala. Kvůli covidu jsme přijali obrovské množství opatření, denně jsme řešili nové a nové situace, pro celý úřad to byla obrovská škola a zkouška. Troufáme si říci, že na základě těchto zkušeností dokážeme kdykoliv velmi rychle oživit nastavené a v praxi ověřené postupy, pokud by opět nastala podobná krizová situace," popsala mluvčí plzeňského magistrátu Eva Barborková.
Také kraj a jeho organizace jsou podle mluvčí hejtmanství Evy Mertlové na případnou další pandemii připraveny. Zdravotnická zařízení, domovy pro seniory a pro zdravotně postižené i záchranná služba mají dost ochranných prostředků, očkovací místa jsou stále v provozu, v případě potřeby se mohou rychle rozšířit provozní doby i u testovacích míst. Kraj se musel vypořádat nejen s počátečním nedostatkem ochranných prostředků, musel budovat očkovací a testovací místa včetně velkokapacitního očkovacího centra. „Velkým problémem bylo vybudování a zajištění provozu testovacího místa na hranicích s Německem," uzavřela Mertlová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
