Světoznámého andělíčka Ošahánka oblékli symbolicky do flanelu před druhým kolem prezidentské volby
Těsně před druhým kolem prezidentské volby oblékl do flanelu červeno-černé barvy neznámý autor proslulého plzeňského andělíčka Ošahánka, umístěného na venkovní kovové mříži katedrály svatého Bartoloměje na náměstí Republiky. Na andělíčka si už několik staletí lidé sahají pro štěstí. V minulosti už dostal nejen Ošahánek, ale i další andělíčci na mříži u příležitosti různých událostí a oslav různé oblečky.
Kdyby měl andělíček Ošahánek nebo Vošahlík oči, dalo by se napsat, že shlíží z mříže společně s dalšími 28 andělíčky. Ošahánek ale nemá oči a ani tvář, kterou statisíce doteků lidí vyhladily do hladka. Teď dostal andělíček i jeho kolegové flanelový převlek. Přessn řečeno Ošahánek má obleček, několik ostatních andělíčků dostalo flanelové šály. Je více než jasné, že autor chtěl tímto gestem vyjádřit podporu jednomu z prezidentských kandidátů. Flanelové košile rád nosí Petr Pavel a flanel se stal i jedním ze symbolů jeho prezidentské kampaně.
V březnu 2020, kdy vrcholila v naší zemi koronavirová pandemie, dostal andělíček Ošahánek symbolicky žlutou háčkovanou roušku od pracovníků biskupství. Ti také na mříž připevnili ceduli s nápisem: „Boží dotek je něžnější. Prosím, v těchto dnech se mě nedotýkejte. Kvůli sobě i ostatním. A opatrujte se. Váš Andělíček.“
Z andělíčka se stala v Plzni atrakce podobně jako z čurající chlapečka v Bruselu. A stejně jako on dostává i Ošahánek někdy oblečky. Poprvé dostal zimní výbavu v prosinci 2015, kdy byly velké mrazy. Anonymní dárci pak postupně oblékli do čepic a šál i ostatní andělíčky na mříži. Na sobě už měl andělíček také fotbalový dres FC Viktoria Plzeň, jednou podpořil i nezávislost Tibetu. Andělíček se dostal na pohlednice Plzně a je také vyhledávaným suvenýrem města. Pokaždé, když se andělíčci převlékli, vzbudilo to mezi Plzeňany velké diskuse i emoce. Jak už to tak bývá, někteří byli nadšeni, jiné to pobouřilo. A tak to bude zcela jistě i tentokrát.
A proč se vlastně lidí andělíčka na mříži dotýkají pro štěstí? Může za to pověst o katovi, který se v 18. století ženil. Do katedrály ovšem mistr popravčí nesměl a v kostele ho zastupoval přítel. Kat se modlil venku u bočního oltáře. Když se zvedal, přidržel se jednoho z andělů na kované mříži. To neuniklo jedné měšťance, která to nenechala pro sebe a legenda byla na světě. Na andělíčka si denně chodí v Plzni sáhnout pro štěstí stovky místních, ale i turistů. Odolá jen málokdo, když prochází okolo.
