Před 81 lety odjelo z Plzně do ghetta v Terezíně 2 604 mužů, žen a dětí, většina z nich se domů už nevrátila

Davy zvědavých lidí přihlížely, jak stovky plzeňských židů a Romů jdou v zástupech na nádraží, kde na ně čekal vlak, který je měl odvést do Terezína. Dostavit se měli na shromaždiště ve Štruncových sadech. Mezi 18. a 26. lednem roku 1942 ve třech transportech opustilo své město přes 2000 obyvatel, většina z nich už navždy.

Budou tři transporty, psala židovská dívka ve svém deníku. Domů se už nikdy nevrátila

Pondělí, 18. ledna 2021, 15:15Společnost

Davy zvědavých lidí přihlížely, jak stovky plzeňských židů jdou v zástupech na nádraží, kde na ně čekal vlak, který je měl odvést do Terezína. Téměř polovina z nich pak pokračovala do ghett na polském území. Dostavit se měli na shromaždiště ve...

„Je nezbytné si znovu a znovu tuto nejstrašnější událost v dějinách lidstva, známou pod označením holocaust či šoa, připomínat. Holocaust byl již mnohokrát popsán, bylo napsáno mnoho knih, publikací, vědeckých studií, natočeny filmy, přesto však slova nestačí, aby dokázala popsat tu hrůzu a děs, kterou museli prožívat muži, ženy, staří lidé a děti, jež byli donuceni k transportům. Nedopusťme, aby se něco takového někdy opakovalo. Nezapomínejme, prosím, na všechny tyto oběti, na naše zavražděné spoluobčany. Čest jejich památce,“ uvedl primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO) při vzpomínkovém setkání ve Staré synagoze.

Vzpomínkové akce, kterou pořádala Židovská obec Plzeň, jejímž předsedou je Jiří Löwy, se zúčastnil také Roni Abramson z izraelského velvyslanectví, biskup plzeňský, zástupci městských obvodů i vlády. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) například připomněl, že stejně jako před více než 80 lety nikdo netušil o zvěrstvech, která odehrávají za hranicemi, stejně tak my ještě donedávna jen matně tušili, kde leží Mariupol nebo Charkov.

Tragický osud nýřanské rodačky, herečku Annu Letenskou popravili nacisté v Mauthausenu

Neděle, 24. října 2021, 17:00Zprávy

Anna Letenská byla jedinou českou herečkou, která zahynula v koncentračním táboře. Popravena byla za svoji účast v odboji. Její památku si dnes připomněli v hereččině rodných Nýřanech, kde odhalili její bustu. Nadaná umělkyně se poprvé objevila...

„Vedle geografie temnoty je ale i geografie naděje. Ta ale vyžaduje laskavé a dobré lidi, kteří tu naději nesou, kteří se neobrátí k lidem v nouzi zády. Takové jako Marie Schmolková a další dobrovolníci, kteří organizovali kindertransporty, takové jako Raoul Wallenberg, švédský diplomat, který desetitisícům maďarských židů vydal pasy, a taky statisíce obyvatel Česka, kteří od jara loňského roku pomáhají válečným uprchlíkům,“ zdůraznil Baxa ve svém proslovu.

Plzeň byla po Praze a Brnu třetím českým městem, odkud byli Židé deportováni do ghetta. Nejprve byli shromážděni v sokolovně v dnešních Štruncových sadech. Tísnili se uvnitř a spali na zemi. Byli tam Židé z Plzně, Rokycanska, Kralovicka, Manětínska a dalších lokalit. V určené dny je ve čtyřstupech odváděly strážní oddíly. Tři vlakové soupravy s označením R, S a T vyjely z Plzně 17., 22. a 26. ledna 1942. Každý deportovaný měl na krku cedulku s označením transportu a pořadovým číslem. Nejstarší byla devadesátiletá Marie Ebenová z Litohlav, která zemřela čtyři dny po příjezdu do Terezína, nejmladší osmiměsíční Eva Fischerová z Plzně, která s matkou válku přežila.