Adolf Hitler shlíží už od roku 1936 z historického reliéfu umístěného u vstupu do spořitelny v centru Sušice

Deska umístěná na rohu Poštovní ulice a náměstí Svobody skládající se ze tří částí s hnědou glazurou je v dolní části opatřena nápisem "SUŠICE - BRÁNA ŠUMAVY. PROVEDENO L. P. 1936 V PADESÁTÉM VÝROČÍ SPOŘITELNY MĚSTA SUŠICE. MODELOVAL JOSEF MATĚJŮ". V roce 1936 oslavila sušická spořitelna padesáté výročí svého založení. Do výklenku na fasádě nové budovy spořitelny měla být původně umístěna plastická mapa Šumavy. Tehdejší starosta města Jan Seitz však do výklenku prosadil na svou dobu unikátní plastický reliéf o rozměrech 2,5 x 4 metry. Autorem díla je akademický sochař Josef Matějů z Prahy.

Levá část reliéfu odkazuje podle publikace 100 zajímavostí ze staré Šumavy II. na dávnou minulost Sušice. Jedná se o rýžování zlata v řece Otavě a kupeckou solnou stezku, která městem procházela. V popředí dva muži rýžují zlato, ve středním plánu tři obchodníci, nesou náklad zboží. Pozornosti ovšem často unikne horní část tohoto reliéfu. Ta totiž připomíná skutečnost, že se na Šumavě stýkaly a dodnes stýkají hranice tří zemí - Československa, Německa a Rakouska.

Pod siluetou orla s roztaženými křídly jsou proto zobrazeny reliéfní portréty tří představitelů těchto států, kteří se vzájemně drží kolem ramen. Zcela vlevo je tehdejší československý prezident Edvard Beneš, uprostřed německý říšský kancléř Adolf Hitler. U portrétu vpravo některé prameny uvádějí, že se jedná o tehdejšího rakouského spolkového kancléře Kurta Schuschnigga, ale jeho podoba tomu vůbec neodpovídá. Nejedná se ani o jeho předchůdce Engelbera Dollfufie, který byl v roce 1934 zavražděn, ani o tehdejšího rakouského prezidenta Wilhelma Miklase. A tak je tento třetí portrét zatím zahalen tajemstvím.

Více světla do záhady nevnesl ani sám autor. Když popisoval reliéf, uvedl u této části pouze to, že zobrazuje národnostní hranice. Také v dobovém tisku není o tomto reliéfu žádná zmínka. Pravá část reliéfu připomíná tradici zdejšího koželužství, chemický průmysl a především význam sušického sirkařského průmyslu pro hospodářský rozvoj města. Střední část reliéfu představuje město malebně rozložené v údolí řeky Otavy pod vrchem Svatobor. Pět postav tam u rozkvetlého stromu hledí nejspíš od kaple sv. Andělů strážných (Andělíček) dolů na Sušici.

„Hlava Adolfa Hitlera na sušickém reliéfu je takovou, řekněme, skrytou historickou zvláštností. V každém případě si myslím, že by to tam mělo zůstat dál, ať lidé mohou vidět. Je to svědectví doby, která má svoji důležitost. Určitě by bylo to nejhorší snažit něco takového unáhleně odstraňovat. Je dobře, že se o tom napíše, že o tom lidé budou vědět. Osobně nevím, že by u nás někde jinde existovalo něco podobného,“ uvedl pro Plzeňskou Drbnu známý badatel a publicista Zdeněk Roučka, který se specializuje právě na Šumavu a období II. světové války. 

Redaktor Plzeňské Drbny na chodníku před reliéfem oslovil náhodně tři místní občany a všichni překvapeně potvrdili, že o vyobrazení Adolfa Hitlera neměli až do tohoto okamžiku ani tušení. „Je to pro mě novinka. Určitě o tom tady v Sušici povím všem známým, každopádně je to velmi zajímavá připomínka tehdejší doby,“ uvedla mladá žena.