Se zdravotními problémy po prodělaném covidu se mohou lidé obrátit na poradnu FN Plzeň
Zkušenosti lékařů z interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň naznačují, že téměř třetina pacientů, kteří prodělali onemocnění covid-19, se po několika týdnech do nemocnice opět vrací s dalšími obtížemi. Nemocnice těmto pacientům nabízí pomoc na šesti nových specializovaných ambulancí od kardiologické péče až po psychologickou.
Odborníci z FN Plzeň doporučují, aby se lidé s trvajícími obtížemi nejprve obrátili na praktické lékaře, kteří velkou část problému dokážou vyřešit.
„V případě potřeby specializované péče je praktický lékař odešle k ambulantnímu specialistovi. Pokud jsou problémy závažné a významně pacienty omezují v normálním životě, ambulantní specialista je odešle na specializované pracoviště do FN Plzeň, nebo se na specializované pracoviště ve FN můžou obrátit přímo,“ informuje nemocnice.
V několika nemocnicích napříč republikou již provozují centra postcovidové péče, velká většina z nich se ale specializuje hlavně na dýchací problémy. FN Plzeň chce nabídnout komplexní péči pro celé spektrum možných následků prodělání koronaviru. Nabízí tak péči kardiologickou, angiologickou, plicní, psychologickou, psychiatrickou, nutriční a rehabilitační, zaměřenou především na dechovou rehabilitaci. Více informací naleznete ZDE.
Postcovidové projevy jsou různorodé
Podle lékařů se pacienti do nemocnice vracejí během dvou až čtyř týdnů od propuštění. Nejrizikovější skupinou jsou lidé nad 65 let, nemocní s více chronickými nemocemi a také pacienti, kteří se z covidu léčili na jednotce intenzivní péče. Řada těchto lidí ještě potom na následné komplikace zemře.
„Jednu velkou skupinu tvoří přímé důsledky koronavirového onemocnění - zejména trvající nedostatečnost plicních funkcí s dušností, rozvoj druhotných infekcí či výrazná ztráta schopnosti sebepéče v důsledku ztráty svalové hmoty, celkové křehkosti, slabosti, neschopnosti přijímat stravu a tekutiny," popsal přednosta I. interní kliniky Martin Matějovič.
Další lidé musí do nemocnice kvůli tomu, že po prodělání covidu se zhoršily jejich chronické choroby, jako je srdeční selhávání, poruchy srdečního rytmu, cukrovka, obstrukční plicní nemoc či pokles funkce ledvin. Přímo s covidem spojenou komplikací je vyšší srážlivost krve u některých lidí, což se projeví i několik týdnů po prodělané nákaze jako plicní embolie či cévní mozkové příhody. „Tyto komplikace paradoxně častěji postihují mladší jedince, kteří neměli závažný průběh covidového onemocnění," uvedl Matějovič.
Hlavně starší lidi další hospitalizace oslabuje a jsou pak náchylní k dalším komplikacím, zejména k infekcím. Prodlužuje to jejich pobyt v nemocnici a i po propuštění často potřebují sociální a zdravotní péči. I úmrtnost těchto nemocných je vysoká. Analýzy velkých souborů pacientů například v Anglii podle Matějoviče ukazují, že v průběhu jednoho až dvou měsíců od propuštění z nemocnice zemře každý desátý pacient po prodělaném onemocnění covid-19.
„Lze tedy očekávat, že úmrtnost na covid-19 je ve skutečnosti mnohem vyšší než udávaná, protože se tato úmrtí již nedávají do přímé souvislosti s covidovým onemocněním," řekl Matějovič. Česká data o dlouhodobých důsledcích covidu-19 zatím chybí, upřesnil.
