Zatímco jejich vrstevníci se scházejí v online světě videoher, kde si hrají na vojáky, čtyři hoši z Tachovska se jimi skutečně stávají. Před dvěma lety založili spolek Svaz Mládeže ČSLA. Mají svůj znak, svoji zástavu, hodnosti a jasně stanovený úkol. Tím je vrátit znovu smysl kladrubským bunkrům, které pohltila vegetace.
Podporučík Burian, nadpraporčík Vojta, četař Duspiva a vojín Hála. Čtyři patnáctiletí kluci, které spojuje nadšení pro historii. Mezi řopíky jsou odmalička a velmi je mrzelo, kam až neomalenost lidí zašla.
„Vyhradili jsme si náš rajón, pod který spadá 35 objektů. Všichni nás podporují a máme velké plány. Bunkry ale stále patří ministerstvu a stále nejsou zmapovány. Takže z plzeňského velitelství teprve někdo všechny objekty obejde a bude je zakreslovat do katastrálních map. Pak je bude moci ministerstvo vyřadit a až pak budeme moci uplatnit svoji žádost. S městem Kladruby máme podanou žádost na čtyři po sobě jdoucí objekty, které jsou něčím zajímavé,“ začíná své vyprávění Filip Burian.
Zatímco jiní novopečení majitelé bunkrů se potýkají se špatnou přístupností k pozemku (psali jsme ZDE), tady mají štěstí. Všechny objekty, o které mají zájem, jsou na pozemku města, které jim už teď posvětilo, aby mohli provádět terénní úpravy.
„Když vyjdou naše plány na stezku kolem objektů, tak na nich bude krásně vidět průřez tím, jak byly využívané. Před válkou prakticky nijak, pak jsou vidět úpravy z roku 1952 a na řopíku u jezu úpravy z 60. let. Před válkou to byla odhalená pevnost a měla jen zához zadní stěny, aby byla krytá a měla hlínu na střeše. Po válce si toho armáda začala všímat a začala to opravovat,“ vysvětluje Burian.
Jeden z "vykopaných" kladrubských řopíkůZa dva roky zvládli očistit čtyři objekty. Rádi by se věnovali i dalším, i když na ně nemají podanou žádost. Zkrátka chtějí, aby vypadaly k světu.
„Nejprve je očistíme zevnitř. Vymeteme všechny pavouky a pavučiny a zpřístupníme to. Pak začne druhá etapa, a to jsou venkovní úpravy. Když jsou tam nějaké nálety a křoviny, které zasahují pod omítku, tak to musí všechno pryč. Pak nastoupíme s drátěnými kartáči a lopatou a čistíme,“ pokračuje podporučík.
Rádi by z bunkru u řeky udělali malé muzeum, kde by chtěli ukázat, jak by takové opevnění mělo dnes správně vypadat. Tedy upravený a zakonzervovaný řopík. „Ničíme tam úpravu z 60. let, abychom ji tam zase mohli vrátit. Zní to naprosto nelogicky, ale má to velký smysl. Odhazujeme týlový zához, který se přidal v roce 1952, kdy byl objekt maskovaný jako pahorek. Před střílnami byly ještě sítě a byl takřka neviditelný,“ pokračuje.
Laik by si asi řekl, že v opuštěném bunkru nebude co ukrást. Opak je ovšem pravdou a dokonce mizí i části, které jsou pevnou součástí objektu.
„Ještě loni v některých byly například pohyblivé mechanické části, třeba víko od granátového skluzu nebo nástavce na periskopy, ale i toto postupně mizí. Úplně běžné věci, co tu byly všude, jako pancířové dveře, to už není skoro nikde. Na první pohled už umíme poznat, co udělal zloděj a co sběratel,“ říká Burian.
Řopíky jsou velké téma a řady z nich se ministerstvo obrany už pomalu zbavuje prostřednictvím veřejných aukcí. To se týká zejména bunkrů na Moravě. Pro milovníky historie je pak nejhorší představa ta, že si Pražák udělá z řopíku chatu nebo že původní nátěr přetře naprosto otřesnou barvou, která má k maskování hodně daleko. Když už jsme u maskování, v Kladrubech ví zcela přesně, jak bukry vypadaly.
Vojín Hála v plném pracovním nasazení„Mám kamaráda v Německu a ten má kontakty na bývalé občany Kladrub ještě před odsunem. Hodně jich ještě žije, pamatují si a hlavně mají fotografie. Povedlo se mi nashromáždit předválečné, válečné i poválečné snímky, kde jsou bunkry vidět i jejich přesné maskování,“ dodává Burian.
Ještě je ale čeká hodně a hodně práce. Například bunkr u řeky, na kterém nejvíce pracují. Barvy si tu nafotí, zdokumentují, zbudují nové cihlové komínky, izolaci, aby se barvy zachovaly i pod nánosem hlíny a pak celý týlový zához vrátí na původní místo. K bunkru navíc vedl "malý zákop", takže i tomu se budou muset věnovat. K tomu si připočtěte fotodokumetaci, připravované webové stránky a samozřejmě školu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
