Nenápadný predátor našich vod, potápníci si troufnou i na pulce nebo rybí potěr

V Česku najdeme celou řadu potápníků. Od drobných jedinců měřících jen pár milimetrů až po potápníka širokého, který má až 44 milimetrů a patří k největším druhům Evropy. V CHKO Brdy najdete například potápníka vroubeného, rýhovaného či žlábkovaného.

„Potápníci mají tělo dokonale přizpůsobené životu ve vodě. Je oválné, zploštělé a hydrodynamické. Zadní končetiny slouží k plavání, jsou ploché a vybavené plovacími brvami. Ačkoliv by se to nabízelo, nedýchají žábrami jako ryby. Místo toho si sebou nosí na zadečku zásobu vzduchu pod vodu. Při vynoření se nadechnou a pomocí malých chloupků na zadečku si uchovají vzduchový polštář – říká se tomu plastron,“ popisují odborníci z CHKO Brdy.

Vzduch tak zůstane mezi tělem a krovkami díky speciálním chloupkům, které odpuzují vodu. Do této oblasti ústí přímo vzdušnice, takže jedinec pod vodou pomalu využívá kyslík a zároveň může vydechovat oxid uhličitý zpět do vody. Když zásoba vzduchu dojde, potápník připlave k hladině, několika vteřinami nehybnosti si „natankuje“ novou dávku vzduchu a pak se může znovu ponořit. „Díky tomu vydrží pod vodou minuty až hodiny. Některé druhy se obejdou bez vynoření velmi dlouho. U některých malých druhů plastron chybí, proto kyslík přijímají celým povrchem těla,“ doplnili přírodovědci.

Larva Potápníka vroubeného s klešťankou, foto: Facebook/Ptáci na zahradě

Páření u potápníků vroubených probíhá na jaře, samice pak nařezává stonky vodních rostlin, kam klade vajíčka. Mohou být až sedm milimetrů velká! Larvy se z vajíček líhnou asi po jednom měsíci. Stadium larvy trvá pět až šest týdnů. Larva je dravá, živí se lovem. Má výrazně trojúhelníkovitou hlavu a dlouhá šavlovitá kusadla. Když je už dostatečně velká, vyhrabe si na břehu komůrku, kde se zakuklí. Z kukly už vyleze dospělý jedinec. Potápníci se živí pulci obojživelníků, hmyzem a jeho larvami, plži, kroužkovci i nemocnými rybkami. Požírá i mrtvé rybky. Larva loví jen živé organismy.