Rokycanské městské lesy se s lýkožroutem potýkají už tři roky. Jeho šíření se ale daří díky satelitnímu snímkování včas zabránit. První zkoumání odhalilo 30 ohnisek a 70 míst k prověření. Druhý průzkum už ukázal pouze šest ohnisek. Přednostní tohoto snímání je odhalení škůdce v samotném počátku, kdy ještě není viditelný ze země.
„S kůrovcovou kalamitou se potýkáme v Rokycanech již tři roky. Za loňský rok jsme vytěžili téměř 60 tisíc kubíků dřeva, což je jednou tolik, než je náš běžný roční plán. Letošní těžba je závislá především na kůrovci,“ uvedl jednatel Lesů města Rokycan Stanislav Suda. Letošní podmínky ale lesníkům přály. Nemuseli se potýkat s větrnou, a nakonec ani s kůrovcovou kalamitou. V případě lýkožrouta velmi pomohlo satelitní snímání, díky němuž mohli včas zasáhnout a zabránit dalšímu šíření.
„Při snímkování z konce září se nám potvrdilo šest ohnisek kůrovce, z toho jsou dvě v polesí Cháchov. O těchto ohniscích jsme věděli a už probíhala těžba. Zbylá čtyři ohniska jsou v polesí Kotel. Při prvním satelitním snímkování jsme měli nejvíce ohnisek v polesí Žďár. Dále máme 15 míst k prověření, ze země ale nejsou ještě vidět závrty kůrovce,“ popsal jednatel lesů Václav Blecha.
Místa k prověření nemusí znamenat jen napadení od kůrovce, ale může se jednat o suché stromy nebo napadené houbou. Blecha věří, že kůrovec je v rokycanských lesích již na ústupu. S ohnisky z minulého snímání již lesníci pracují. „Vykáceli jsme napadené stromy, a především se rychle odvezly z lesa, aby se kůrovec dále nešířil. Uklidil se také klest z napadených stromů. Do dvou let máme zákonnou povinnost zalesnit holiny, to provedeme již letos na podzim,“ vysvětlil.
První rojení kůrovce v Rokycanech probíhalo v květnu, druhá generace se vylíhla v září. „Nyní záleží, kolik larev přezimuje, jak v kůře, tak i v zemi, a od toho se bude odvíjet kůrovec v následujícím roce,“ doplnil Blecha.
„S kalamitami souvisí také rekordní zalesňování. Při jarním zalesňování jsme vysadili 290 tisíc sazenic na 51 hektarech plochy, z toho bylo 84 tisíc smrku, tedy již jen 30 procent. Nyní nás čeká podzimní zalesňování holin. Použijeme přes sto tisíc obalovaných sazenic. Sázet budeme listnaté i jehličnaté stromy,“ zdůraznil Blecha.
Ze satelitních snímků je možné detekovat stromy napadené kůrovcem 20 dní po napadení. „Tedy mnohem dříve než ze země. V pokročilých stádiích napadení kůrovcem se barva jehlic smrku mění ze zelené na žlutou až červenohnědou. Napadení kůrovcem způsobí pokles biochemických a biofyzikálních vlastností porostu, jako například obsah chlorofylu a vody,“ uzavřel Václav Blecha.
Foto Adriana Jarošová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
