Tajná mise dvou česky mluvících amerických agentů na kolech pomohla osvobodit Plzeň

Americký XII. sbor 3. armády měl 26. dubna 1945 pod kontrolou Ašský výběžek s čerstvě dobytým Chebem. Jeho hlavní síly postupovaly podél naší hranice na jihovýchod do Bavorska. Generál Patton čekal na rozkaz ke vstupu hlouběji do Československa. „K tomu ale potřebovalo velení čerstvé zpravodajské informace. Toho dne se proto za nepřátelskou linii vypravila dvojice speciálních agentů. Jejich úkolem bylo v zájmové oblasti získat informace o přítomnosti německých jednotek, s důrazem na stav komunikací ve směru na Plzeň,“ informoval plzeňský publicista a badatel Zdeněk Roučka.

Dva důstojníci, agenti OSS (Office of Strategic Services), převlečení za civilisty, vybavení falešnými dokumenty a plynule hovořící česky i německy, vyrazili na jízdních kolech na časově omezenou misi. Rychlost zde hrála velkou roli. Rozkaz k postupu do vnitrozemí mohl přijít velmi brzy. Ve skutečnosti přišel za osm dní, kdy Patton dostal zelenou k postupu na dohodnutou linii Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice.

Agenti v odpoledních hodinách z prostoru Českého lesa, mezi Svatou Kateřinou a Přimdou, překročili americkou linii 2. jízdní skupiny (2nd Cavalry Group). Na kolech po hlavní komunikaci vedoucí na Plzeň projeli Borem a v Benešovicích odbočili na vedlejší cestu. Bez potíží po setmění dojeli do Kladrub. Zde se také bez problému ubytovali a brzy ráno 27. dubna pokračovali přes Ostrov u Stříbra směrem k Líním.

„Během cesty zaznamenala dvojice špionů stojící velkou skupinu v počtu téměř 100 příslušníků německého leteckého personálu, vyzbrojených pancéřovými pěstmi a ručními granáty. Na hlavní silnici osm kilometrů od Plzně pak narazili na čerstvé stopy od tankových pásů. Čas je tlačil a oni se museli včas vrátit. Zpět zamířili na Stod,“ popsal Roučka další část tajné mise. Spojení udržovali z bezpečnostních důvodů pomocí malých sluchátek s mikrofonem, jejichž součástí byly důmyslné speciální svorky, umožňující napojení na civilní linky.

Na nepřátelském území zdolali 161 kilometrů 

Na trase se agenti od místních obyvatel dozvěděli, že v Plzni je asi 1000 až 1200 německých vojáků. Tento údaj odpovídal počtu německé posádky v bývalých kasárnách 18. pěšího pluku. Neodpovídal ale celkovému počtu jednotek Wehrmachtu a SS v Plzni. Dále zjistili informace o válečných zajatcích nasazených v muniční továrně v Holýšově, která byla předešlý den zasažena náletem taktického letectva. Velmi znepokojivá byla také informace, podle které měli v nedalekém lese hlídat němečtí dozorci vězeňkyně několika národností.

Zpráva o německé stráži hlídající vězeňkyně špiony odradila od jejich původního plánu pokračovat dál přes Holýšov. Nechtěli riskovat případné potíže na samotné hranici protektorátu, a tak se Holýšovu raději vyhnuli. Odbočili jižně na vedlejší cestu a přijeli do Staňkova. Odtud pokračovali na severozápad a za denního světla dojeli do obce Darmyšl. Tam potom bezpečně strávili noc v úkrytu na okraji obce.

Druhý den se agenti vrátili do místa, odkud překročili frontu. Během přísně tajné špionážní mise zdolali za dva dny na kolech téměř 161 kilometrů. Důležitým zjištěním bylo, že projeli klidnou krajinou bez silničních zátarasů. „Dalším cenným poznatkem bylo, že ve městech agenti nespatřili žádné velké nepřátelské jednotky s technikou. I díky tomu jen pár dní poté kolony prvosledových amerických obrněnců bez odporu rychle projely částí zmíněné a prověřené trasy. Američtí vojáci pak mohli osvobodit Plzeň,“ zdůraznil Zdeněk Roučka.

Operace OSS v závěru druhé světové války patřily mezi zkušenosti, ze kterých později čerpaly americké zpravodajské služby během studené války. Nástupnická americká Central Intelligence Agency (CIA) vznikla v roce 1947.

Málo známá mise beze jmen

„Jedná se o poměrně neznámou, ale velmi důležitou akci. Američané vždy věnovali velkou pozornost průzkumu. Nehnali své vojáky nesmyslně do útoku, aby pak měli zbytečné ztráty. K těmto informacím jsem se dostal ze zahraničních historických pramenů. Jména dvojice agentů bohužel neznáme, z těchto pramenů se nepodařilo zjistit ani jejich hodnosti. Průzkum byl klíčový — Američané potřebovali mít alespoň rámcovou představu o tom, co je čeká na našem území, kde se nacházely početné německé vojenské síly,“ doplnil Roučka.