Přírodovědci již našli a spolu s hasiči odstranili hnízdo agresivních sršní asijských v koruně stromu v plzeňských Skvrňanech. Jedná se o první výskyt tohoto nepůvodního druhu v Česku. Tento hmyz dokáže zlikvidovat celá včelstva, přičemž své teritorium si zuřivě brání až do okruhu tří kilometrů a neváhá napadat ani lidi. Včelaři se obávají, že nejde jen o jeden lokální případ. Sršeň asijská totiž ve velkém útočí rovnou na včelí úly, které prakticky zlikviduje. Jedinou obranou je likvidace hnízd. Pomoci by také mohly mrazy, jež hmyz nepřežije. Předpovědní modely nicméně nejsou příliš pozitivní a vědci hovoří o možné sršní invazi.
Hasiči zlikvidovali v pondělí odpoledne velké hnízdo sršní asijských, které bylo v koruně akátu v plzeňských Předních Skvrňanech. Bylo ve výšce zhruba 15 metrů. Hnízdo tam našli ochránci přírody v neděli v podvečer, další hnízda neobjevili. „Sršně jsme zlikvidovali kontaktním insekticidem a následně jsme hnízdo odřízli i s částí větve a předali pracovníkům Západočeského muzea. Při našem zásahu se hmyz choval stejně jako sršeň obecná, čili nevykazoval zvýšenou agresivitu. Použitý insekticid je běžně k dostání v drogeriích či hobbymarketech," informoval mluvčí krajských hasičů Petr Poncar. Dle jeho slov nebyl zásah vůbec jednoduchý, neboť se jednalo o špatně dostupný terén a navíc hustě pršelo.
„Spolu s odborníky ze Západočeského muzea teď budeme zjišťovat, kolik jich tam bylo, kolik královen a další. Hnízdo je o něco větší než lidská hlava," popsal Zdeněk Myslík z plzeňské pobočky AOPK. Podle něj v něm určitě hnízdily tisíce sršní. Bylo zhruba kilometr od prvního nálezu, což bylo v ulici Nade Mží v Předních Skvrňanech směrem k zahrádkářské kolonii, kde se sršně krmily nektarem na pámelníku. Ochránci přírody je pak spolu s pracovníky muzea a veřejností vytrasovali.
V Česku se jedná o první potvrzený nález tohoto invazního druhu hmyzu, který se specializuje na lov včel. Odborníci ale nechtějí přesně specifikovat polohu hnízda, aby tam lidé nechodili. „Je to jedno velké hnízdo v okolí Vejprnického potoka, které budeme dnes odpoledne likvidovat. Další by v oblasti již být nemělo,“ Myslík. Podle něj i jeho kolegů se nepůvodní hmyz zřejmě do Česka svezl pod plachtou náklaďáku ze Španělska, kde je tohoto hmyzu hodně. Podle pozorování se invazní druhy šíří právě podél kolejí nebo dálnic.
Velmi bedlivě sledují situaci včelaři, pro něž může být výskyt sršně asijské doslova likvidační. Podle včelaře Karla Dolejše nejsou Skvrňany jediným místem, kde lidé viděli hmyz podobný obávané sršni. „Objevila se hlášení také z Trhanova na Domažlicku. Volal mi také pán z jižních Čech, že už minulý týden viděl něco podobné sršni asijské a zaujaly ho zejména žluté nožičky, které jsou pro tento druh typické. Myslím, že těch lokalit bude víc,“ uvažuje zkušený včelař.
S mapováním invazních druhů může pomoci také veřejnost, která velmi pomohla s hledáním hnízda sršně asijské. Pokud máte podezření, popište své pozorování na e-mail invaznidruhy@nature.cz, podle ochránců je vhodné hlášení doplnit fotografií a přesnějším popisem hmyzu, aby bylo možné vyloučit záměnu s jiným druhem.
Podle něj jsou tyto informace velkým varováním a obává se, že pokud se hnízda během podzimu nezlikvidují, nastane na jaře velmi nepříjemná situace. „Došlo by k nekontrolovatelnému šíření. Nejprve by to zamořilo náš region, pak by se to šířilo dál. Něco podobného se stalo ve Francii, kde polovina včelařů skončila. Teď na podzim se to ještě neprojeví, neboť jsou včelky již zazimované a zakrmené. Teď to jako hrozbu nevidím, ale pokud bude mírná zima a sršeň nevymrzne, tak můžeme mít na jaře velký problém,“ varuje Dolejš.
Odborníci proto již zvažují, že přijmou aspoň některé opatření, aby svá včelstva uchránili. „Sršeň asijská útočí a loví v hejnech. Vleze do úlu a ten komplet vybere. My tam můžeme dát hustější mřížku, kterou včela proleze ale sršeň už ne. Tím ochráníme úly, ale bohužel už neochráníme včelky, které budou vylétávat ven nebo se naopak vracet,“ podotýká včelař. Přírodovědci mnohdy přirovnávají sršně k vrtulníku, který se vznáší u úlu a pak zaútočí na bezbranné včely létavky. Podle studií dokáže jedna sršní kolonie zkonzumovat až milion jedinců různého hmyzu, přičemž drtivou většinu tvoří včely medonosné.
Možné šíření invazní a nebezpečné sršně zkoumají také odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Z jejich počítačového modelu zcela jasně vyplývá, že zpozornět by měli zejména včelaři v okolí Plzně, Českých Budějovic a v Podkrušnohoří.
„Přítomnost sršně asijské na Plzeňsku potvrzuje správnost naší predikce, která poukazuje na zvýšené riziko právě na západě Česka, a to zejména v okolí městských oblastí," uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky. Na modelu začali vědci pracovat před více než rokem. Ze získaných dat vyplývá, že vhodné podmínky se v rámci ČR diametrálně liší a třeba na východě Čech mohou být včelaři zatím v klidu.
„Poměrně důležitým prvkem ovlivňujícím vhodnost stanoviště pro sršeň asijskou se ukázaly rozdíly v teplotách a srážkách mezi létem a zimou. Na západě jsou tyto rozdíly menší, takže tyto oblasti jsou klimaticky stálejší, což sršním zřejmě vyhovuje,“ přibližuje Ondřej Biemann z katedry geoinformatiky. Sršeň asijská se v Evropě vyskytuje především v těsné blízkosti lidských sídel, což se ukázalo jako ideální prostředí pro její šíření i v České republice. Tento dravý hmyz může hnízdit na různých místech, a to včetně budov, zahradních domků či stromů.
Sršeň asijská je o něco menší než sršeň obecná, která se v ČR vyskytuje běžně. Tento druh je zároveň tmavší, podle ochránců jde poznat od sršně obecné i díky žlutě zbarveným koncům končetin. Tato sršeň je nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech. Hnízda sršně asijské mají kolovitý až hruškovitý tvar a vchod z boku. Nejčastěji bývají podle ochránců vysoko v korunách listnatých stromů nebo v lidských stavbách, výjimečně i v zemi.
Foto AOPK ČR + Jan Walter, Západočeské muzeum v Plzni
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Jak příznačné, že invazní druh hmyzu měl hnízdo na invazním druhu dřeviny - akátu.
