Sobota 24. 1. 2026 | Svátek má Milena
Dnes, 06:50
Stovky lyžařů z české strany Šumavy dnes denně vyrážejí lyžovat na sjezdovky na německém Velkém Javoru. Ten je s nadmořskou výškou 1456 metrů nejvyšší horou Šumavy. Od česko-německé hranice v Železné Rudě–Alžbětíně je to na parkoviště u lanovky pouhých osm kilometrů. První sedačková lanovka na Javoru začala fungovat už v roce 1949. Jako sedačky tehdy sloužila letecká sedadla z nedokončených stíhaček Messerschmitt. Česká klientela se v zimní sezoně na Velkém Javoru dlouhodobě pohybuje lehce nad 30 procenty.
Oblíbené lyžařské středisko na Velkém Javoru má dnes tři lanovky a tři kotvové vleky. Pozemky patří již více než 130 let šlechtickému rodu Hohenzollernů. Lyžaři mají v současnosti k dispozici celkem deset sjezdových tratí všech stupňů obtížnosti. Jak to ale vypadalo v úplných začátcích tohoto areálu krátce po skončení druhé světové války?
„S podnětem ke stavbě první lanovky na Velkém Javoru přišel stavitel ing. Rienger při návštěvě Bavorské Rudy v roce 1948. Mohutná a vysoká hora jej doslova nadchla. Okamžitě poznal, že by se na Javoru dalo lyžovat jako ve švýcarských Alpách. Celý projekt stavby financoval majitel panství kníže Friedrich von Hohenzollern,“ informoval Zdeněk Roučka, publicista, badatel a autor knihy Šumavou ze svobody do opony.
Práce na stavbě lanovky začaly na jaře roku 1949. Projektantem byl inženýr Franz Oberhofer. Dne 17. září 1949 byla lanovka slavnostně spuštěna do provozu. V říjnu přibyly toalety, pokladna a kiosek, výstupní stanici zakrývala jednoduchá dřevěná bouda. Jedna jízda tehdy stála dvě marky.
„Provizorní sedačky pocházely ze stíhaček Messerschmitt, pro které se tak našlo nové uplatnění. Původní rozpočet 150 tisíc marek se však výrazně navýšil kvůli použití silnějších lan o průměru 32 milimetrů. Dráha lanovky měřila 900 metrů. Převýšení činilo 350 metrů a cesta na vrchol trvala deset minut. Za hodinu lanovka odbavila až 350 lidí. Letní provoz končil vždy na konci října, zimní sezona začínala 22. prosince,“ uvedl Roučka.
Cestující se během jízdy kochali okolní krajinou při rychlosti 2,5 metru za sekundu. Po roce provozu byly provizorní sedačky nahrazeny klasickými sedátky. Lanovka na Javor se okamžitě stala velkou atrakcí. Němci se snažili zapomenout na válečné útrapy a Javor nadchl turisty i lyžaře. Návštěvníky sem vozily dvě autobusové linky – jedna z Furth im Waldu, druhá až z Pasova. Kiosek odebíral pivo značky Instdat, které stálo 60 feniků, limonáda pak 40 feniků.
„Pro srovnání je třeba zmínit, že zatímco v poválečném Německu se na Velkém Javoru úspěšně — a samozřejmě i díky lanovce — rozjížděl turistický ruch nejen v zimě, ale i v létě, sousední Železnorudsko bylo v padesátých letech hermeticky uzavřené a nikdo kromě místních do oblasti nesměl. Komunisté zde budovali neprostupnou železnou oponu s dráty. Oblast se otevřela až 1. února 1957. Lyžovat se tam smělo pouze na Weissově louce a ve spodní části Špičáku," říká Roučka.
Sobota, 11. listopadu 2023, 08:40
V kartách rozhodně neprohrála císařovna Marie Terezie nejvyšší horu Šumavy Velký Javor, jak se s oblibou a zcela nesprávně vypráví v populární legendě. V minulosti vždy patřila ikonická hora vedle celého železnorudského údolí k Čechám. O území se...
„Velká Javorská chata s restaurací, dokončená na podzim roku 1938 s podporou říšské vlády, nabízela 40 lůžek. K vrcholu tehdy ještě nevedly upravené široké cesty a v případě, že silné vichry uzavřely lanovku, museli zásoby vynášet najatí nosiči. Provoz restaurace se nesměl zastavit. Teprve při rozsáhlé rekonstrukci v roce 1958 byl do chaty zaveden elektrický proud a ústřední topení,“ doplnil Zdeněk Roučka.
Prodejna s občerstvením sídlila v dřevěném objektu nástupní stanice lanovky na vrchol Velkého Javoru. Malý obchod provozovala po celou dobu rodina Strankmüllerových z Bavorské Rudy a u kiosku bývalo vždy velmi živo. V roce 1951 nechal kníže Hohenzollern vedle nástupní stanice postavit nový dřevěný srub s odpočívárnou a toaletami v přízemí. Nástupní stanice Talstation během desetiletí měnila svůj vzhled i velikost, přesto zůstala na původním místě z roku 1949.
Na jaře roku 1962 došlo k rozsáhlé modernizaci lanovky. Byly instalovány moderní ocelové stožáry a dvoumístné sedačky, čímž se přepravní kapacita zvýšila na 600 osob za hodinu. Největší proměnou prošla lanovka v roce 1999, kdy byla nahrazena moderní kabinkovou lanovkou Doppelmayr se šestimístnými kabinami. Celkem jich je 44 a na vrchol dokážou přepravit až 2000 osob za hodinu. Jízda trvá čtyři minuty. Trasa měří 964 metrů, výškový rozdíl činí 342 metrů a dráha má devět podpěr.
Raritou mezi gondolami je tzv. Kuschelgondel se speciálním polepem, kterou často využívají snoubenecké páry. Jde o nejoblíbenější kabinku, i když je samozřejmě k dispozici všem pasažérům.
Věděli jste, že…
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
