Pomníček se jmény dvou strojvedoucích, kteří před rokem zemřeli při čelní srážce dvou vlaků v Milavčích na Domažlicku, odhalili jejich kolegové na vlakové zastávce v obci. Památku kolegů a kamarádů přijela uctít řada železničářů z Plzeňska i Domažlicka. Podobných pomníčků je u tratí v Česku víc. Měly by sloužit i jako memento, aby se pracovalo na technických zařízeních, která by mohla podobným neštěstím zabránit.
Středa, 3. srpna 2022, 18:20
Čelní srážka Západního expresu z Mnichova s regionálním osobním vlakem patří mezi nejtragičtější železniční nehody na území Plzeňského kraje i celé republiky. Při loňském neštěstí zahynuli oba strojvedoucí a jeden z cestujících z osobního vlaku....
„Je to iniciativa kamarádů a kolegů, především strojvedoucích, kteří chtěli uctít památku našich kolegů, kamarádů, kteří bohužel před rokem zahynuli na tomto místě. Domluvily jsme se odborové organizace - Federace strojvůdců a Cech strojvůdců a zaměstnavatel na tom, že společnými silami ten pomníček vybudujeme," řekl prezident Federace strojvůdců ČR Jaroslav Vondrovic. Vstříc vyšla i obec Milavče, která pomohla upravit místo pro pomník z černého leštěného kamene a také se bude podílet na jeho údržbě.
K tragické události došlo 4. srpna loňského roku. K místu nehody směřovalo velké množství záchranářů z celého okolí, včetně záchranářských vrtulníků i z dalších regionů. Za záchrannou službu zasahovaly čtyři vrtulníky, a to z Prahy, Plzně-Líní a z Jižních Čech. Situaci ze vzduchu monitoroval také vrtulník Letecké služby Policejního prezidia. Fotografie z místa nehody byly strašlivé. Náraz byl tak silný, že lehčí osobní vlak odrazil 80 metrů zpátky po kolejích. Na místě se nacházely desítky zraněných a bohužel přicházely také informace o mrtvých. Konečné číslo se zastavilo na 67 zraněných, tři lidé nepřežili.
Na místo přišel dnes i pracovník, který loni nehodu zažil. Mluvit o ní ale stále nemůže. „Vzpomínáme tady dnes na naše kolegy, ale nezapomeňme také na cestující ve vlaku," připomněl místopředseda představenstva Českých drah Michal Kraus. „To byli kolegové, kamarádi a i rodinní kamarádi. Jsme jako jedna rodina. Znal jsem je hodně dlouho. Franta byl z Domažlic, tam jsme malý kolektiv kolegů, Ruda byl plzeňský, ale jsme jedna rodina," netajil smutek nad ztrátou kolegů Josef Dzáma z Domažlic.
Na stejné trati, kde se nehoda stala, jezdí s vlakem i on. Moc dobře ví, jak málo někdy stačí, aby se i při maximální opatrnosti stalo nějaké neštěstí. Míst, kde se udála nějaká nehoda na kolejích či na přejezdech, si na svých trasách připomíná více. „Člověka to pak provází celý život. Když jsem ve službě, jedu tudy každý den dvakrát tam a dvakrát zpátky. Houkám. Vždycky tady houkám," dodal s pohledem na pomníček se jmény zemřelých kamarádů.
V republice je nejvyšším zabezpečovacím systémem ETCS vybaveno 700 kilometrů tratí z celkových zhruba 9000 kilometrů železniční sítě. Na hlavních koridorech se se zavedením tohoto zabezpečení počítá do roku 2025.
Okamžitě po neštěstí se opět rozproudily debaty o tom, zda jsou české tratě dostatečně zabezpečené. Právě sytém ETCS, který dokáže vlak sám zastavit, na trati u Milavče chybí. Provoz řídí dálkově dispečer. Jízda do jednotlivých úseků je podle Správy železnic povolována návěstidly. Trať je vybavena reléovým zabezpečovacím zařízením, které prostřednictvím elektrických obvodů zajišťuje volnost cesty či závislost návěstidel na poloze výhybek.
Podle Vondrovice i podle předsedy Cechu strojvůdců Vlastimila Jelínka je třeba, aby na tratích začala fungovat zařízení, která by eliminovala možnou lidskou chybu a zabránila podobným neštěstím. „Může dojít k selhání organismu, zdravotní indispozici a takové technické zařízení by dokázalo zabránit takové situaci. Kamarádi Franta a Ruda byli velcí profesionálové, zaslouží si naši úctu a trvalou vzpomínku," dodal Vondrovic na adresu zemřelých kolegů.
Neštěstí u Milavčí je třetí nejtragičtější nehodou svého druhu na území dnešní České republiky po roce 1990. Nejvíce lidí zemřelo při srážce vlaků u Krouny na Chrudimsku v červnu 1995, kdy si střet osobního vlaku s nákladním vyžádal 19 lidských životů. Dosud největší železniční neštěstí v historii českých zemí se stalo v listopadu 1960 a zapříčinila ho čelní srážka osobního vlaku taženého parní lokomotivou s plně obsazeným motorovým vlakem u obce Stéblová na Pardubicku. Nehoda si vyžádala 118 obětí, zhruba sto lidí utrpělo zranění.Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
