Pátek 6. 6. 2025 | Svátek má Norbert
V Plzeňském kraji přibylo pět kulturních památek. Mezi nimi je například funkcionalistická Němcova vila v Domažlicích, hrobka na hřbitově u kostela sv. Jiří v Plzni-Doubravce i například Faltusův most. Tuto unikátní konstrukci koupila před lety Plzeň za cenu šrotu a dlouhé roky pak ležela ladem a rezivěla. Ještě letos ale začne opět sloužit lidem jako přemostění přes karlovarskou výpadovku těsně za okrajem Plzeň.
Nově budou po mostu jezdit cyklisté a chodit pěší na výlety mimo jiné do oblasti vrchu Krkavec. Práce na přesunu a uložení Faltusova mostu už začaly a město vyjdou na 60,7 milionu korun s DPH, z toho 16 milionů pokryje evropská dotace.
„Po mostu chodily generace Škodováků do práce, ale při přestavbě tratě byl sejmut a ležel nevyužitý. Město ho získalo do vlastnictví a stát most uznal za kulturní památku. Nebylo tedy možné, aby skončil jen tak ve šrotu a jsem rád, že konstrukce bude mít zase nové využití a cyklisté a chodci díky němu budou moci bezpečně a pohodlně překonávat rušnou karlovarskou výpadovku,“ řekl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar (STAN).
Na mostě v novém umístění bude nová železobetonová mostovka, čímž se mu vrátí jeho původní charakter ze 30. let minulého století. Osvětlení vyřeší trojice historizujících svítidel. Přesun a opravu mostu opozice kritizovala a namítala, že by vyšlo levněji postavit úplně nové přemostění, některým se nelíbilo ani to, že bude most stát v Chotíkově, tedy mimo katastr města.
Na území Plzeňského kraje přibylo v roce 2024 pět nových kulturních památek a v jednom případě se dosavadní památková ochrana areálu kulturní památky rozšířila o další položku. „Nejmladší novou kulturní památkou prohlášenou v loňském roce na území Plzeňského kraje je funkcionalistická Němcova vila čp. 282 v Benešově ulici v Domažlicích,“ informoval Národní památkový ústav.
Stroze působící architektura vznikla v roce 1936 podle projektu Josefa Nováka pro primáře chirurgického oddělení tamější nemocnic Rudolfa Němce. Uspořádání se plně podřizovalo požadavkům stavitele, chtěl byt a ordinaci. Při stavbě byly využity tehdy moderní stavební materiály a konstrukce. Například ploché střechy, železobetonové stropy, cementové omítky a podobně.
Další novou kulturní památkou je městský dům čp. 203 v Manětíně na severním Plzeňsku. „Vila byla postavena v roce 1903 v době rusko-japonské války, díky čemuž tehdy získala pojmenování po tichomořském přístavu Port Arthur. Jedná se o samostatně stojící zděnou patrovou budovu vilového charakteru s eklektickými fasádami a klasicistními prvky. Dům je dochován v původním hmotovém řešení a se slohovým členěním fasád,“ vyzdvihuje NPÚ. Dům stojí na okraji městské památkové zóny Manětín.
Mezi kulturními památkami je také nově most přes řeku Úslavu ve Zdemyslicích na jižním Plzeňsku. Na podstavci kamenného kříže, který jej zdobí, je objekt datován do roku 1883. „Jedná se o zděný most se čtyřmi klenebními oblouky, na jehož stavbu byly užity tři druhy kamene. Jde o mimořádně kvalitně provedenou mostní konstrukci, která dokládá vysokou řemeslnou úroveň mostního stavitelství druhé poloviny 19. století, včetně tradičního kamenického řemesla,“ vyzdvihují odborníci.
Pravděpodobně z roku 1869 pochází hrobka rodiny Teisslerovy a Leissovy na hřbitově u kostela sv. Jiří v Plzni-Doubravce. Členové těchto významných plzeňských rodin působili v průběhu 19. a v první polovině 20. století jako lékaři či profesoři, řada z nich byla členy městského zastupitelstva, někteří se angažovali v kulturním a společenském životě města.
„Hrobka je umístěna v jihozápadní části hřbitova, v těsném sousedství kostela sv. Jiří, a je jednou z nejstarších na hřbitově. Její dominantu tvořil litinový náhrobek s postavou klečícího smutečního anděla, pocházející s největší pravděpodobností z produkce metternichovské železárny v Plasích. V současnosti je však s ohledem na svůj havarijní stav deponován,“ popisuje NPÚ.
Náhrobek s postavou klečícího anděla je v rámci Plzeňského kraje jedním z mála dochovaných skulpturálních litinových náhrobků vůbec. Areál hřbitova u sv. Jiří v Plzni je chráněn jako kulturní památka od roku 1958, nyní byla památková ochrana rozšířena i na hrobku.
Historický nejstarším objektem, který byl v našem kraji aktuálně prohlášen za kulturní památku, je kostel Nejsvětější Trojice v Zadním Chodově na Tachovsku. Vystavěn byl někdy v průběhu 18. století patrně jako novostavba. Věž přibyla snad koncem 18., či začátkem 19. století. Objekt byl rozsáhleji upravován ve druhé polovině 19. století. V této době vznikl především krov a stop lodi a presbytáře, dále pak strop v sakristii a zřejmě došlo k úpravě fasád.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
