Z české krajiny mizí ptáci. Nejvíce z polí a luk, ukázal výzkum přírodovědců

Největší populační propad sledují přírodovědci u ptáků zemědělské krajiny, jejichž početnost se za posledních 40 let snížila téměř na polovinu. V posledních deseti letech je však patrný výraznější pokles i u druhů vázaných na lesní prostředí.

„Indikátor běžných a lesních druhů ptáků je důležitý pro sledování a vyhodnocování změn v biodiverzitě a vývoji životního prostředí v České republice. Vychází z více než čtyřicetiletého sledování početnosti ptačích druhů, které Česká společnost ornitologická provádí v rámci dlouhodobých monitorovacích programů: Jednotného programu sčítání ptáků, který běží už od roku 1982, a Liniového sčítání druhů zahájeného před sedmi lety,“ vysvětluje AOPK.

Koroptev polní je na zlomku své původní populace

Za dramatickým poklesem ptáků v zemědělské krajině stojí především dlouhodobé, intenzivní a neudržitelné hospodaření, které zásadně proměnilo podobu české krajiny. Po roce 1989 se tlak na pole a louky na čas zmírnil, tento vývoj však netrval dlouho. „Intenzita se brzy znovu zvýšila a s nástupem Společné zemědělské politiky EU ještě zesílila. Druhy jako koroptev polní, čejka chocholatá nebo linduška luční tak ustoupily na zlomek své původní početnosti,“ shrnují odborníci.

Invazní druhy představují riziko pro naše ekosystémy, odborníci mají tisíce záznamů

Neděle, 10. srpna 2025, 11:30ZprávySpolečnost

Přírodovědci se snaží systematicky zmapovat výskyt nepůvodních a invazních druhů rostlin a živočichů v Česku. To jim umožní získat podklady pro omezení jejich šíření nebo likvidaci. Projekt odstartoval v loňském roce a od té doby se podařilo...

Zatímco úbytek ptáků v zemědělské krajině je dlouhodobě známý, v lesích byl vývoj zpočátku mírnější.  V posledních letech však i tam dochází k výraznějšímu úbytku. Proč se tak děje ornitologové zatím přesně neví. „Pravděpodobně se jedná o kombinaci více faktorů – například dopady sucha, kůrovcových kalamit či změn v lesním hospodaření. Dobrou zprávou je, že ochrana vzácných a početně slabých druhů je v lesích zatím poměrně úspěšná,“ uvádí výzkum.

Velký vliv má i změna klimatu

Vedle už zmíněných faktorů stále více ovlivňuje složení ptačích společenstev i změna klimatu. Od poloviny 90. let ustupují ze střední Evropy severské druhy, jako bramborníček hnědý, cvrčilka zelená nebo sedmihlásek hajní. Naopak ptáci z teplejších oblastí, jako je třeba hrdlička zahradní, slavík obecný či žluva hajní, rozšiřují svůj výskyt směrem na sever nebo do vyšších poloh. „Modely budoucího rozšíření jednotlivých druhů v reakci na klimatickou změnu předpokládají, že se těžiště biodiverzity, jehož jsme dosud byli součástí, posune severovýchodně mimo území ČR. S tím lze očekávat další úbytek ptactva u nás,“ uvažují výzkumníci.

Dostupná data jasně ukazují, že změny klimatu a způsob využívání krajiny výrazně ovlivňují ptačí populace v Česku. Za zvlášť znepokojující fakt považují experti zrychlující se úbytek běžných druhů ptáků, a to především specialistů na určité typy biotopů. „Opačně jsme svědky růstu početnosti takzvaných generalistů – druhů, které dokážou přežít a najít potravu v různých prostředích bez nutnosti specifických podmínek. Výsledkem je, že ptačí společenstva se stávají druhově chudšími. Dosavadní ochranná opatření, hlavně v zemědělské krajině, nejsou zatím dostatečná. Naději přináší nově přijaté Nařízení o obnově přírody, které usiluje o zlepšení ekosystémů, lepší přizpůsobení krajiny klimatickým změnám a zpomalení úbytku,“ říkají odborníci závěrem.