Středa 25. 2. 2026 | Svátek má Liliana
Oproti roku 2023 se takzvané kůrovcové těžby na Šumavě snížily skoro o polovinu. Správa Národního parku Šumava v roce 2024 vytěžila skoro 130 tisíc krychlových metrů dřevní hmoty napadené kůrovcem. Meziročně se také snížil počet nových souší v bezzásahových oblastech. Ale vyhráno zdaleka ještě není.
„Takové výsledky pochopitelně vnímáme velmi pozitivně, ale je nutné dodat, že se stále nacházíme v období třetí velké kůrovcové gradace za dobu existence národního parku,“ zmiňuje náměstek ředitele Správy NP Šumava Jan Kozel.
Především v centrální části Šumavy prošla první velká gradace lýkožrouta smrkového v polovině devadesátých let. Způsobila ji pravděpodobně kombinace suchého období a imisí. Mnohem horší gradace kůrovce ovšem přišla po roce 2007, kdy Šumavu zdevastoval orkán Kyrill. Současná gradace kůrovce se začala projevovat v roce 2019 po sérii suchých roků, které celá Evropa prožívala od roku 2015. Stalo se tak ve stejné době, kdy stovky tisíc hektarů hospodářských lesů v Česku čelily masivní vlně kůrovcové gradace.
„Objem kůrovcových těžeb začal narůstat v roce 2019, kdy jsme na celém území národního parku ve státem spravovaných lesích vytěžili skoro 210 tisíc kubíků dříví napadeného kůrovcem. V roce 2022 to bylo 218 tisíc a v roce následujícím 237 tisíc. Loni jsme zaznamenali razantní pokles, který může být signálem konečné fáze této kůrovcové gradace,“ hodnotí Jan Kozel.
Teprve letos se ukáže, zda se vyplní prognózy o konci kůrovcové kalamity. „Pokud kůrovcové napadení meziročně opět klesne, budeme moci hovořit o konci třetí kůrovcové gradace za existenci národního parku Šumava. Ty předchozí dvě trvaly zhruba pět let. U té současné je, kromě dalších faktorů, podstatný především doposud největší rozsah území NP, kde se proti šíření kůrovce nezasahuje,“ zmiňuje Jan Kozel.
Pravidelným leteckým snímkováním se už desítky let sleduje dynamika vývoje lesa v bezzásahových oblastech. A toto bezzásahové území NP Šumava se postupně rozšiřuje. „Za poslední čtyři roky se zvýšila rozloha bezzásahového území. Aktuálně tvoří na lesích, které spravujeme my, tedy Správa NP Šumava, většinu - 53 procent. A do roku 2035 se bude tento podíl zvyšovat,“ vysvětluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Rovněž v bezzásahovém území množství souší po napadení kůrovcem kleslo. Pokles napadení dosáhl v území bez obranných opatření proti kůrovci na 67 procent. V roce 2023 se zde objevily souše v objemu 299 tisíc krychlových metrů. Loni objem klesl na 200 tisíc kubíků.
„Tento pokles má pravděpodobně řadu příčin, nejdůležitějším faktorem je zřejmě počasí. V roce 2024 šlo o jeden z nejteplejších roků v dějinách měření, šlo také o rok s téměř o měsíc delší vegetační dobou. Zároveň tento rok přinesl vysoké srážky, které zasáhly období reprodukce kůrovce zničujícím způsobem. Už potřetí se potvrdilo, že i na rozsáhlém území ponechaném přírodním procesům, negraduje kůrovec nekonečně dlouho, ale les je schopen se jeho šíření účinně bránit. A to tak, že gradace kůrovce, v hospodářském lese považovaná za kalamitu, dokáže sama vyznít. A děje se to zcela synchronizovaně s úbytkem kůrovce v území, kde zasahujeme,“ zdůrazňuje Pavel Hubený.
Vedení NP Šumava poukazuje také na vývoj intenzity napadení, tedy kolik smrků na hektar je v daném území (zásahovém/ bezzásahovém) kůrovcem napadeno. Protože na území národního parku jde o srovnatelně velká území, kolem 25 000 ha každé, intenzita napadení je zcela srovnatelná v zásahovém i bezzásahovém území. V zásahovém to bylo v roce 2024 zhruba pět kubíků na hektar, v bezzásahovém o jeden krychlový metr více.
„Už několik let sledujeme poměrně zajímavý jev. Na jednu kůrovcovou souši opuštěnou kůrovcem připadne zhruba jeden pokácený kůrovcem napadený smrk. A k tomu je nutné si uvědomit, že rozloha bezzásahového území vzrostla skoro dvojnásobně. V každém případě je skvělá zpráva, že i v bezzásahovém území počty napadených stromů klesly a jsme pochopitelně zvědaví, jaký vývoj přinese letošní rok,“ dodal Pavel Hubený.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
