Při pokusu o nelegální překročení železné opony na Šumavě zahynula před 37 lety nedaleko od Poledníku dvojice východních Němců. Frank Labuschin (1963) společně s přítelkyní Heike Bischofovou (1965) umrzli zřejmě 14. března 1988. Jejich těla byla nalezena až na úplném konci května téhož roku. Zamilovaný pár se rozhodl překročit hranici v době, kdy nečekaně napadlo velké množství sněhu a panovaly silné mrazy. Přecenili své síly, padli vysílením a následně umrzli. Zapomenutou i utajovanou tragédii nyní odhaluje Plzeňská Drbna díky pátrání badatele a publicisty Zdeňka Roučky.

Policie pokročila s vyšetřováním případu zmrtvýchvstání sedmaosmdesátileté seniorky, kterou koronerka v Plzni prohlásila za mrtvou. Žena ovšem v rakvi ožila. Pohřebáky vystřídali záchranáři a ženu odvezli do nemocnice. Policie případ vyšetřuje jako neposkytnutí první pomoci.

Kříž ve tvaru kuše se symbolem srdce teď zdobí okraj lesa v šumavské Javorné. Právě na tomto místě se před více než půl stoletím natáčely scény oblíbené pohádky Tři oříšky pro Popelku. Slavnostního odhalení se ujal přímo pohádkový princ Pavel Trávníček. Za nápadem stojí autoři projektu We Love Šumava a umělecký kovář Radek Mařík, známý jako Yetti.

Kolbiště před katedrálou, středověká řemesla na náměstí i sokolníci v Mlýnské strouze. Město Plzeň se přeneslo zpět v do doby svého založení před 730 lety králem Václavem II. Velkolepé oslavy výročí přilákaly v sobotu 31. května tisíce lidí, program pokračuje i v neděli.

Motoristé, pozor! Pokud to není nezbytně nutné, vyhněte se od 1. června do 1. září jízdě na obří okružní křižovatku u plzeňského Makra. V neděli totiž startuje nejtěžší část přestavby tohoto kruhového objezdu, kterým za normálních okolností projíždí až 50 000 vozidel denně. Na místě začínají platit zatím nejvýznamnější dopravní opatření. Průjezdná bude pouze Folmavská a Regensburská ulice, všechny ostatní větve křižovatky se uzavřou. Na kruhovém objezdu se změní dopravní režim tak, že průjezdná část křižovatky povede obousměrně.

Přesně před 70 lety přivítal městský stadion ve Štruncových sadech první návštěvníky. Hřiště, které je dnes domovem fotbalové Viktorie Plzeň, původně vzniklo kvůli jinému záměru. Šlo o krajské kolo spartakiády. Kromě masového cvičení, kterým se komunistický režim snažil nahradit sokolské slety, ale od počátku sloužilo hřiště také pro další sporty. Ve své době se stadion pyšnil ojedinělou ocelovou tribunou. Poslední velkou proměnou prošel před několika lety, kdy do něj město investovalo půl miliardy korun.

Před více než 51 lety se na Javorné na Šumavě natáčely scény legendární pohádky Tři oříšky pro Popelku. V jedné z nich, kdy Popelka sedí na stromě, je v záběru vidět i podstavec bez kříže. Parta nadšenců se rozhodla to napravit. Už tuto sobotu odhalí obnovený křížek. Slavnostní akce se zúčastní i princ, kterého si zahrál Pavel Trávníček. Zájemcům pak povypráví o zážitcích z natáčení.

Pod lavičkou na zastávce MHD v Plzni zůstal uvězněný muž. Tvrdil, že tam prostě nějak sklouzl. Později se ukázalo, že zapíjel narození vnučky. Strážníci nešťastníka brzy z jeho pasti vysvobodili. Video ze zásahu rychle sklidilo ohlasy na sociálních sítích a ani samotná policie si neodpustila přirovnání ke slavné paní Zdeně a jejímu příběhu, který se zapsal do historie jako „bába pod kořenem“.

Představte si panelový dům, jehož střecha není jen obyčejnou betonovou plochou, ale rozkvetlým zeleným rájem, kam si můžete zajít odpočinout, vypěstovat rajčata nebo si vychutnat pohled na Plzeň a Šumavu. To, co zní jako sen, je realitou pro nájemníky sedmipatrového domu na Slovanech. Tato zelená oáza o rozloze 600 metrů čtverečních, byla první svého druhu na klasickém paneláku v Česku. Zkrášluje okolí, ale zároveň pomáhá snižovat přehřívání domu, zlepšuje mikroklima a nabízí unikátní prostor pro relaxaci. Jak tohle všechno vzniklo? A jak dnes střecha slouží obyvatelům? Podívali jsme se tomu na zoubek.

Vedle kampusu Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) na Borech chce město postavit víceúčelovou sportovní halu a bazén. Obě stavby na městských pozemcích by měly stát v okolí fakulty aplikovaných věd (FAV) a výzkumného centra NTIS. Jenže vyvstal problém. Univerzita se obává, že by otřesy při stavbě mohly ovlivnit, nebo dokonce poškodit citlivé přístroje. Město spolu s architektem hledá kompromisní řešení. Termíny se kvůli tomu prodlužují a rozpočet roste.