Daria Kulachek pochází z Ukrajiny, ale v Praze bydlí už osm let. V metropoli sice vystudovala architekturu, vody osudu ji však nakonec zanesly do pekařského průmyslu. V květnu 2020, tedy v době tvrdých lockdownů, založila se svou mámou Oksanou croissanterii Defidu. Jedna pobočka na Žižkově brzy přestala stačit, a tak dnes zákazníci najdou druhou na Vinohradech. Defidu se stalo podnikem pro fajnšmekry, který je vyhlášený prodejem půlmetrových croissantů.

Je výcvik ukrajinských vojáků na území České republiky správným krokem a jaká rizika nese přijetí Chorvatska do Schengenu? Nejen o tom se v dalším dílu seriálu Bez servítků rozpovídala poslankyně Eva Decroix, která jako členka zahraničního výboru před nedávnem upozornila například na osudy ujgurských žen.

Jihočech Ondřej Filip vede sdružení CZ.NIC už osmnáct let. Naposledy se organizace spravující české domény zapsala do povědomí široké veřejnosti po začátku invaze Ruska na Ukrajinu, když zablokovala dezinformační proruské weby. Jak reálné je ale podle něho odpojit nějakou zemi od internetu a co si představit pod slovním spojením "strážce klíče k internetu"? Nejen o tom se rozpovídal výkonný ředitel sdružení CZ.NIC v dalším díle seriálu Bez servítků.

Doma učitelka tance, tady uklízečka. Maminka s šestiletou dcerkou utekla před válkou na Ukrajině už v březnu letošního roku. Nyní dostane sto tisíc na zajištění dlouhodobého bydlení. O daru z veřejné sbírky Pomáhající Plzeň rozhodli zastupitelé.

Co čeká Prahu, Brno a další menší i větší města 17. listopadu? Organizátoři z řad občanů, studentů a spolků spojených pod Festivalem svobody představují program blížícího se výročí a také petici, pomocí které chtějí apelovat na politiky, aby v nadcházejících letech řešili tři významné hrozby pro těžce vybudovaný mír, svobodu a demokracii v České republice.

V Plzeňském kraji přibylo v říjnu podle statistik Úřadu práce v Plzni (ÚP) přes 1700 pracovníků z takzvaných třetích zemí, meziročně jejich počet vzrostl téměř o 4400 zhruba na 28 600. Pracujících z EU meziměsíčně přibylo 130, meziročně je jich ale o 800 méně. ÚP eviduje ke konci října 68 120 cizinců, kteří v regionu pracují, nejvíc Ukrajinců. Další tisíce zaměstnaneckých karet vydává občanům zemí mimo EU odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Jejich počty statistika krajského ÚP nezahrnuje.

V prostorách pražské výstavní síně Mánes se začátkem listopadu sešli zástupci mikro a malých podniků, aby společně se zástupci společnosti Mastercard stáli u spuštění unikátního programu Strive Czechia. Tato iniciativa má během tří let pomoci 250 tisícům českých mikro a malých podniků v rozvoji v digitální ekonomice. Mezi hlavní cíle programu patří rozvoj financování drobného podnikání nebo podpora využívání digitálních nástrojů.

Z budov radnic postupně mizí modro-žluté vlajky. Nenajdete jí například na budově plzeňského magistrátu a nevlaje už ani v nejmenším okresním městě Plzeňského kraje, tedy v Domažlicích. Právě tam sundání vlajky doprovázely velké emoce. Kritiku si například neodpustil bývalý místostarosta Stanislav Antoš (KDU-ČSL). Současné vedení města ale argumentuje, že sundání zástavy rozhodně neznamená, že by Ukrajinu přestali podporovat.

Vedení Plzeňského kraje očekává, že počty uprchlíků z Ukrajiny začnou před přicházející zimou více růst. Pokud by stouply na jarní úroveň po ruském vpádu na Ukrajinu, neměl by kraj pro všechny ubytování. Běženců zatím přibývá jen mírně, teď jich do krajského asistenčního centra pomoci v Plzni (KACPU), otevřeného tři dny v týdnu, přichází okolo tisícovky týdně.

V Plzeňském kraji je v mateřských, základních a středních školách téměř 4300 ukrajinských dětí. Zhruba 3400 Ukrajinců nastoupilo na základní školy, do mateřských škol přes 530. Na učňovských oborech je 118 žáků a na středních školách s maturitou 210 studentů z Ukrajiny. Novinářům to řekl krajský radní Vladimír Kroc (ANO). Kraj podle něj očekával, že počty ukrajinských studentů na jeho středních školách budou vyšší. Základní školy navštěvuje celkem asi 54 000 dětí, do středních jich chodí přibližně 24 800.