Nově vstoupilo v uplynulém roce do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) pouze 5 275 dárců, kteří jsou připraveni zachránit život druhému člověku. Nábory tak kvůli koronavirové pandemii klesly zhruba o polovinu oproti létům předchozím. Paradoxně ale v náborově silně podprůměrném roce darovalo svoje krvetvorné buňky vůbec nejvíce zaregistrovaných dobrovolníků, lékaři odebrali rekordních 62 štěpů. 

Jen málokdo si dokáže představit, jaká muka zažila a stále ještě zažívá Natálka Černá z Mokroušů u Plzně i její rodina. Dívenka jako šestiletá při nevydařeném chemickém pokusu na příměstském táboře v srpnu 2019 utrpěla popáleniny na 43 procentech těla. Lékařům se Natálku podařilo zachránit, i když její šance na přežití nebyly velké. Od té doby absolvovala autotransplantaci kůže na 26. procentech těla a celkem 14 operací a převazů v celkové anestezii. Učila se znovu chodit a další operace ji ještě čekají. Jejímu zdravotnímu stavu vůbec neprospívá současná covidová situace, holčičce totiž velmi chybí její spolužáci a kamarádi. O obrovské tragédii, která naprosto převrátila život celé rodině, jsme si povídali s Šárkou Černou, maminkou popálené Natálky.

Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) sídlící v Plzni zapsal do své databáze na Světový den dárců kostní dřeně 100 tisícího dárce! Stal se jím třiadvacetiletý student práv z Uherského Hradiště Václav Kallus. Do registru vstoupil na celorepublikové akci Čechy, Morava a Slezsko – vstupuje celé Česko, kterou registr oslavuje Světový den dárců kostní dřeně.

Dresy s logem Nadace pro transplantaci kostní dřeně (NTKD) obléknou i tentokrát hráči FC Viktoria Plzeň již zítra v duelu 2. předkola Ligy mistrů, který sehrají v Nizozemsku s Alkmaarem. Spojení viktoriánů s Nadací v pohárové Evropě trvá už třetí sezonu v řadě.  

Stovky lidí každoročně onemocni chorobami krvetvorby, které jsou mnohdy smrtící. Tou nejčastější je leukémie. Naději pro pacienty je transplantace kostní dřeně. Do registru se loni zapsalo rekordní množství dárců. Nejvíce transplantací pak provedli ve Fakultní nemocnici v Plzni.

V naší zemi onemocní každoročně stovky lidí chorobami krvetvorby, které vážně ohrožují jejich život. Nejznámější a nejčastější je leukémie. Následují ji zhoubné nádory i vážné poruchy imunity. Naději na zotavení přináší právě transplantace kostní dřeně. Pandemie koronaviru však úplně zastavila příjem nových dárců.

Lékaři a inženýři z Plzně získali díky dotaci EU nový výpočetní tomograf (CT) za 15 milionů korun, díky němuž budou moci na Lékařské fakultě UK sledovat experimenty zaměřené na transplantaci jater. K experimentům využívají prasat domácích. Vzhledem k tomu, že bude dárců jater díky vyšší kvalitě léčby i života ubývat, snaží se výzkumný tým vyvinout umělý orgán. Medicína musí jít cestou, kterou bude orgány sama vytvářet, řekl vedoucí řešitel projektu a chirurg Václav Liška.

Na transplantaci ledvin čekají pacienti v České republice zhruba jeden rok. Například na západě Čech je to jen kolem čtvrt roku. Na čekací listině je v celé zemi přes 550 pacientů, novou ledvinu dostane ročně přibližně 500 lidí. V ČR žije přes 5000 lidí s transplantovanou ledvinou. Česko patří v transplantacích ledvin mezi deset nejúspěšnějších zemí v Evropě, řekl dnes novinářům předseda České transplantační společnosti a přednosta chirurgické kliniky plzeňské fakultní nemocnice (FN) Vladislav Třeška.