Velký pátek je v křesťanském kalendáři pátek před Velikonocemi. Jedná se o den, který je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži a je dnem hlubokého smutku. V západních církvích je tento svátek pohyblivý a může připadnout na datum od 20. března do 23. dubna. Velký pátek je v lidových pověrách spojován s magickými silami, které otevírají skály s poklady. Nemělo by se však hýbat se zemí ani prát prádlo.

Dlouhodobě se mohou pyšnit oceněním za jednoho z nejstabilnějších zaměstnavatelů v České republice. Česká pobočka německé firmy Leifheit, jejíž výrobky používají desítky milionů domácností po celém světě, má v jihočeské Blatné jeden ze svých největších závodů. A každým rokem roste, stejně jako počet jejich zaměstnanců. Oceňovaný zaměstnavatel přitom neustále hledá nové kolegyně a kolegy, aktuálně především mechaniky vstřikolisů.

Kněží v plzeňské diecézi nabídnou před vybranými kostely všem lidem tradiční popelec. Sypání popela na hlavu je symbol nového začátku a naděje. Právě tu podle biskupa Tomáše Holuba teď všichni nejvíce potřebujeme. Popeleční středa je také vnímána jako první den čtyřicetidenního půstu, který vyvrcholí Velikonocemi. Dnes bychom neměli jíst maso a přes den je dovoleno jen jedno úplné nasycení.

Masopustní úterý, velká slavnost a ve své době i jeden z nejbláznivějších dnů v roce. Přípravy na masopustní průvod se konaly dlouhé týdny dopředu. Celé období spojovala dlouhá řada tradic. Od zajištění dobré úrody až po plodnost žen. Nutno dodat, že koledníci schovaní za maskou byli často pěkně škodolibí.

Současná doba nepřeje akcím jako jsou masopusty, proto se v Tachově rozhodli pro nevšední náhradu. Místo průvodu kostýmů, projedou město opentlená auta. Akci pořádá Muzeum Českého lesa, městské kulturní středisko a dobrovolníci. Do ulic vyjede konvoj v sobotu 13. února.

V kalendáři asi nenajdete jiné datum, ke kterému by se vázalo takové množství pranostik. Na Hromnice o hodinu více, Hromnice – jara svíce anebo Na Hromnice musí skřivánek vrznout i kdyby měl zmrznout. Naši předkové dodržovali také řadu zvyků, hospodyně nesměly šít, na Chodsku lidé raději ani netančili a na Šumavě se dávala zapálená hromnička do ruky těžce nemocnému.

Nadšenci z chodského Klenčí pod Čerchovem se i v nouzovém stavu rozhodli uspořádat 13. února masopustní průvod. Bude spojen s dobročinnou akcí na pomoc týraným koním. Půjde nejvíce 100 lidí v maskách a krojích, koně i obrněný vůz. Průvod půjde bez zastávek, bez muziky a zpěvu, bude bez stánků a alkoholu, řekl novinářům Jiří Anderle z pořadatelských sdružení Výbor pro rozvoj městyse Klenčí a Dodna club.

Ani letos se neuskuteční legendární silvestrovská jízda s pochodněmi po nejprudší české sjezdovce Šance na šumavském Špičáku. Jízdou se s uplynulým rokem tradičně loučí členové Horské služby a šumavští lyžaři. V minulých létech se akce nemohla uskutečnit vzhledem k nedostatku sněhu, tentokrát jízdu překazila protikoronavirová opatření.

České pohádky k Vánocům neodmyslitelně patří stejně jako dobré jídlo, dárky a čas strávený s rodinou. Z některých už je za tu dobu klasika, na jiné si diváci teprve zvykají. Například Česká televize letos uvádí hned čtyři novinky.

Do domácností se dostaly betlémy díky císaři Josefu II., ačkoli to možná panovník ani nezamýšlel. Jeho nařízením musely z kostelů všechny jesličky, připomínající příchod Páně. Církvi se totiž zdálo, že je to nedůstojná lidová zábava a v kostele nemá co dělat. Lidé se jich však nechtěli vzdát, a tak je začali vyrábět doma. Z papíru, chlebového těsta nebo ze dřeva.