V únoru uplynou čtyři roky od zvolení Stanislava Křečka ombudsmanem. Sám mluví o tom, že jeho největším úspěchem v pozici veřejného ochránce práv je udržení nezávislosti institutu. Jak velkým problémem je podle něho diskriminace kvůli věku a je vůbec ombudsman v Česku potřeba? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

S důležitým upozorněním přišel veřejný ochránce práv. Opuštěné pozemky, domy či hrobky od ledna případnou státu. S novým rokem totiž končí přechodné desetileté období, kdy se k objektům mohli přihlásit jejich majitelé.

Na chod českých vazebních věznic si posvítili pracovníci Kanceláře veřejného ochránce práv. Při kontrolách a rozhovorech se zaměstnanci vězeňské služby i obviněnými zjistili problémy, které sepsali Ministerstvu spravedlnosti. Ombudsmanovi vadí například nedostatek soukromí na toaletách.

V době panující pandemie koronaviru zakázalo ministerstvo zdravotnictví přítomnost otců u porodu, odkazuje se přitom na ochranu personálu. Proti tomu však protestují jak samotní rodiče, tak lidskoprávní organizace, které argumentují skutečností, že otec trávící čas ve společné domácnosti s rodičkou, představuje stejné riziko nákazy jako rodička samotná. K zákazu se vyjádřil i ombudsman Stanislav Křeček, podle něj není přítomnost otce u porody základním lidským právem. Společnost se podle Křečka bez otců u porodu vždy obešla, podle něj jde o jistou módní záležitost dnešní doby.