Středisko služeb školám Plzeň je příspěvková organizace, která dlouhodobě poskytuje komplexní služby nejen školám a školským zařízením, ale i dalším organizacím v Plzeňském kraji. Hlavním posláním je podpora vzdělávacích institucí – od organizačního zajištění vzdělávacích akcí, přes metodické poradenství, až po zpracování účetnictví, mezd a další administrativní služby.  

Postupné rozevírání nůžek mezi platy členů symfonických orchestrů a učitelů hudby může způsobit přeliv hudebníků do školství. Učitelé hudby už mají teď často o tisíce korun vyšší měsíční mzdy než hráči vážné hudby v symfonických tělesech. Navíc letošní dotace ministerstva kultury pro symfonické orchestry a pěvecké sbory se snížily z loňských 80 na 60 milionů korun. Zaznělo to na zahájené valné hromadě Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR.

Tragédie, ke které došlo na okraji Moskvy, nemusí být ojedinělou událostí. Podle egyptologa Miroslava Bárty může podobných útoků na etnické Rusy na jejich území přibývat. Nejen o tom mluví v dalším díle podcastu Nový svět, kterým provádí společně s Martinem Kovářem a Michalem Půrem. O stavu společnosti nejen u nás, ale také v Rusku, se rozpovídal také v rozhovorovém seriálu Bez servítků na Drbně.

Velká vlna kritiky se zvedla po některých vyjádřeních ministra školství Vladimíra Balaše, která zazněla v úterním rozhovoru pro Deník N. Balaš v něm mimo jiné prohlásil, že na školách učí nekvalitní učitelé, kteří si nezaslouží příplatky za suplování. Osočil také ředitele základních škol z hysterie a vydírání. Kantoři se teď na Balaše zlobí, že svými prohlášeními degraduje učitelské povolání. Někteří volají dokonce po jeho odchodu.

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?

Ve společnosti názor, že většina absolventů pedagogických fakult po dokončení studia odchází demotivována mimo školství. Podobná tvrzení se vyskytovala i v nedávných předvolebních prohlášeních politiků. Výsledky šetření, které každoročně mezi absolventy provádí Fakulta pedagogická ZČU, však opakovaně ukazují zcela jinou skutečnost.

Během posledního roku se téma školství a učitelské profese probíralo v médiích a na různých fórech vzhledem k pandemii Covidu-19 mnohem častěji než obvykle. Zavřené školy a přechod na distanční výuku totiž pochopitelně poznamenaly mnoho rodin. Nemělo by to však zakrýt skutečnost, že se na poli vzdělaností politiky objevila i řada dalších událostí a témat, které vyvolaly vášnivé debaty: Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, novela zákona o pedagogických pracovnících, revize rámcových vzdělávacích plánů, reforma přípravy budoucích učitelů na pedagogických fakultách a dalších fakultách připravujících učitele.

Není pravidlem, že by studenti hned po absolvování fakulty nastoupili do oboru, kterému věnovali roky studií. V posledních letech se ale tento trend mění a podle posledních analýz Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni nastoupilo v roce 2020 do škol téměř 89 procent absolventů. Dáno je to zřejmě rostoucí atraktivitou profese, což se projevuje i ve zvyšování výdajů na regionální školství. Učitelů je ale stále nedostatek.

AntiCOVID tým koalice SPOLU, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09, dnes vydal „Plán na záchranu vzdělávání v Česku.“ Situace už je neúnosná, vláda nekoná, a tak navrhujeme sérii konkrétní opatření, říká k plánu lídr krajské kandidátky SPOLU a poslanec Martin Baxa (ODS).

Vysvědčení za první pololetí aktuálního školního roku se bude moct předávat později, pokud do konce ledna neskončí zákaz přítomnosti žáků ve školách. Obsah vysvědčení ale budou muset školy žákům sdělit v termínu 28. ledna. Úřad podle ní již školám poskytl doporučení k tvorbě pololetního hodnocení. S ohledem na výuku na dálku by se mělo zaměřit na odpovědnost dětí za vlastní učení, práci s časem a plnění povinností. Na vysvědčení ministerstvo doporučuje slovní hodnocení, možné ale budou i známky.