Za 35 milionů korun vznikne česko-německé sklářské kulturní centrum. Cílem projektu s názvem Glas Cultur Kampus je rozšířit povědomí o historii i současnosti sklářství na obou stranách hranice. Na sklářském projektu se podílí Muzeum Šumavy s bavorskými partnery BW Bild-Werk Frauenau a Glasmuseum Frauenau, které se nachází nedaleko od hranice na území Bavorského lesa. Česká strana poskytne na realizaci deset milionů korun.

Šumava bývala proslulá výrobou skla a některé artefakty lze najít dodnes. Třeba v potocích. Právě při toulkách krajinou si toho začal všímat Richard Brož, který stojí za projektem We Love Šumava. Časem ho napadlo, že by rád vdechl nalezeným střepům nový život. A tak se zrodila šumavská váza – jediná svého druhu. Její dražba vynesla 200 tisíc korun. Veškeré peníze půjdou na pomoc patnáctiletému Tomášovi, který po vážném úrazu skončil na vozíku a moc by si přál handbike, aby se mohl vrátit k milovanému sportu.

V loňském roce vyprodukovaly firmy v Česku o více než čtyři procenta více obalů. Díky zodpovědnému přístupu Čechů se jich ale větší množství také vytřídilo a zrecyklovalo. Podle dat autorizované obalové společnosti EKO-KOM každý Čech v loňském roce vytřídil v průměru přes 88 kilo odpadů. K recyklaci nebo energetickému využití jich tak bylo předáno více než 89 procent.

České domácnosti se minulý rok opět zlepšily v třídění obalů. Do barevných popelnic už odpad odnáší 75 procent lidí. Každý vytřídil přes 75 kilo, nejvíc z toho papíru, pak kovů, plastů, skla a nejméně nápojových kartonů. K dispozici už mají skoro milion kontejnerů a dalších nádob.

Ti, kdo je zkusili, už většinou do svých brýlí jiné nechtějí a naopak ti, kteří s nimi ještě nemají zkušenost, se jich tak trochu obávají. Multifokální skla do brýlí mají rozhodně více výhod než nevýhod a stojí za to je vyzkoušet.

Na nejvyšším pavilonu Fakultní nemocnice Plzeň roste od března za stamiliony korun nová dvoupodlažní nástavba pro hematoonkologické oddělení, pro pacienty s poruchou krvetvorby i pro dárce. Stavbu z oceli a skla, pro níž se vžil název Obláček, navrhla známá architektka Eva Jiřičná pro Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD), který objekt buduje. Hotovo má být v roce 2024. Do nástavby se přestěhují ambulance, laboratoře, prostory pro dárce krevních destiček i kostní dřeně a další provozy hematonkologie a registru. Novinářům to řekl ředitel registru Daniel Pagáč.

Unikátní detektory umístěné na problematických a exponovaných lokalitách testuje město Plzeň. Detektory reagují na střelbu, tříštění skla a na panický křik. Informace o události pak směřuje na bezpečnostní dispečink a následně do akce na označené místo vyráží policie. Jeden případ střelby už detektory nedávno odhalily na Americké třídě v centru Plzně.

Tři čtvrtiny obyvatel České republiky poctivě třídí. Část tohoto odpadu se pak díky recyklaci vrací zpět do procesu. U některých materiálů v původní, u jiných v nové formě. Že se například noviny tisknou na dříve již recyklovaný papír, nejspíš nikoho nepřekvapí. S jakými dalšími výrobky z recyklovaných surovin se v každodenním životě setkáváme?

Agrola z Jindřichova Hradce vyrábí jogurty a zákysy ve skle už skoro 30 let. Podle stejné receptury a stejným výrobním postupem zrání ve skle. Výraznou a neotřelou chuť jogurtů ovlivňují především mléčné kultury, které si Agrola sama pěstuje ve vlastní mikrobiologické laboratoři.

Misky z barevného skla znázorňující život pod povrchem země, nápojový set evokující tání sněhu v lese i další díla inspirovaná sněním v hlubokém lese vznikla tento týden při šestém ročníku mezinárodního sklářského sympozia ve sklárně v Anníně na Klatovsku. Jedenáct žáků a čtyři jejich profesoři z vysokých uměleckoprůmyslových škol ze zemí Visegrádské skupiny vytvořili ve spolupráci s místními skláři a brusiči kolem 50 kusů originálního skla, které zůstane trvale vystaveno v annínské sklárně.