Jako obyvatelé jediného města v tehdejším Československu se Plzeňané postavili veřejně komunistickému režimu poprvé už 1. června 1953 mohutnou demonstrací. A také v listopadu 1989 se Plzeň velmi rychle zapojila do revolučního dění. Stovka studentů uctila poklidným způsobem památku Jana Opletala v Kopeckého sadech 17. listopadu. O den později se už do akce vložili i herci Divadla J.K.Tyla a odstartovali tak fakticky Sametovou revoluci v Plzni.  

Co čeká Prahu, Brno a další menší i větší města 17. listopadu? Organizátoři z řad občanů, studentů a spolků spojených pod Festivalem svobody představují program blížícího se výročí a také petici, pomocí které chtějí apelovat na politiky, aby v nadcházejících letech řešili tři významné hrozby pro těžce vybudovaný mír, svobodu a demokracii v České republice.

Asi jen málokdo tušil, že zlatý povrch trojice kontroverzních kašen umístěných v rozích plzeňského náměstí Republiky měl být podle původního záměru ozdoben verši předního českého básníka Petra Borkovce. Z projektu sice nakonec sešlo, ale básně zůstaly. Veřejnosti je teď přímo u jednotlivých kašen představí Plzeňský literární festival ve čtvrtek 15. září od 16:00 hodin.

Kromě pracovních listů a leporela budou učitelé žáků ve čtvrtých a pátých třídách využívat také nový webový portál vyvinutý Západočeskou univerzitou v Plzni. Projekt s názvem Digitální stopy regionální historie se zaměřuje na období od prvního osídlení až po sametovou revoluci. Web budou zatím testovat tři základní školy. Stránky jsou ale přístupné i veřejnosti a obsahují kromě zajímavostí z historie Plzně i kvízy a dobové fotografie.

Nedávné přejmenování ulice Sirková na Ukrajinskou nenechalo v klidu neznámého autora. Ten nelenil a nové cedule umístěné na nárožích ulice v centru Plzně přelepil českou vlaječkou s nápisem "Česká." Čin okamžitě vyvolal bouřlivé reakce na sociálních sítích. Podobně tomu bylo v polovině března poté, co někdo přestříkal betonový nápis PLZEŇ na okraji města do ukrajinských barev. O několik dní později už dostal nápis barvy české státní vlaky.

Přejmenování ulice Sirková na Ukrajinská schválilo ve středu zastupitelstvo centrálního plzeňského městského obvodu. Jde o ulici, která se nachází v samotném srdci Plzně a je kolmá na ulici U Prazdroje.

Ve věku 72 let zemřel plzeňský výtvarník a rockový muzikant Karel Syka. Po roce 1989 působil jako dlouholetý ředitel Základní umělecké školy, Plzeň Jagellonská. V roce 1979 stál u zrodu 1. československé galerie dětského výtvarného projevu v Plzni, po roce 1990 Galerie Paletka, která byla bohužel zrušena v roce 2021. Jako výtvarný pedagog vychoval řadu dnes již renomovaných umělců, architektů a pedagogů. Jeho památku připomíná plzeňský politik, skaut a publicista Petr Náhlík.

Hana Malinová po sametové revoluci pochopila, že otevřením hranic se rozběhne sexuální byznys a s ním i riziko šíření pohlavních chorob. Založila proto v roce 1992 občanské sdružení Rozkoš bez rizika. Právě její organizace se během třiceti let zapsala do povědomí široké veřejnosti. O tom, jak covid poznamenal sex byznys a proč v Česku ubývá sexuálních pracovnic ze zahraničí, se rozpovídala v rozhovoru pro Drbnu.

Zdravotní sestra Laděna Sladěná patří ke zdravotním klaunkám, které pravidelně vyrážejí do nemocnic a ambulancí potěšit a zabavit dětské pacienty. Stanislavě Kočvarové, vystudované učitelce českého a německého jazyka už v mládí učarovalo divadlo a sběhla k němu při první možné příležitosti. V roce 2009 si s kolegyní přibraly k prknům divadelním také nemocniční pokoje a chodby. Jak vzniká zdravotní klauniáda? Proč ji nelze dělat jen jako koníčka ve volném čase? Jak se dělá sranda tam, kde zrovna není veselo?

Česká trikolóra zahalí dnes plzeňskou radnici, Měšťanskou besedu, bránu pivovaru nebo například stěnu v Mlýnské strouze s portrétem Václava Havla. Západočeská metropole se touto akcí připojí k výzvě neziskové organizace „Díky, že můžem!“. Všechny objekty se naráz rozsvítí v 17 hodin a 11 minut.