Jaro je zatím trochu nesmělé, ale práce na vinici je o poznání příjemnější než v zimě, kdy jsme vás učili, jak správně ostříhat. Vlastně by se dalo říct, že v slunečných jarních dnech je vinohrad oázou klidu a pohody. Alespoň tak to v Mutěnických vinicích BV vinařství vypadalo, když jsme natáčeli dnešní příspěvek. Sluníčko krásně hřálo, nikde ani živáčka, ptáci prozpěvovali, a kromě nich bylo slyšet jen cvakání ručních vazačů. Prostě idyla. Teda až na tu práci…ale i ta byla celkem fajn.

Mohlo by se zdát, že není příjemnějšího místa než vinný sklep. Teploty jsou stálé, na těch venkovních prakticky nezávislé, takže i v zimním mrazivém nebo sychravém počasí je tu celkem příjemně. Nikdo neobtěžuje, není vás vidět ani slyšet, na mobilu ani čárka. No a samozřejmě víno – ušlechtilý nápoj, který mírní starosti a rozvazuje jazyk.

Únor přinesl mráz a sníh i na sluncem zalitou jižní Moravu. Bílý poprašek pocukroval střechy, pole a vinohrady, aby udělal tuto blátivou a viry prošpikovanou zimu aspoň pro oko trochu snesitelnější. Spoustu lidí má za to, že vinohrady (nebo vinice, chcete-li) jsou v zimě prázdné a opuštěné, že jsou všichni vinaři zalezlí ve sklípcích, kde je v létě příjemně chladivo a v zimě ne až tak mrazivo, a ochutnávají výsledky podzimní sklizně. Je to sice krásná představa, ale realitě je na hony vzdálená. Víno i vinice vyžadují péči po celý rok. 

Kovidový rok se negativně podepsal na mnoha odvětvích podnikání. Nad výdělkem zplakali provozovatelé restauračních zařízení i ubytovatelé a spolu s nimi také další podnikatelé v cestovním ruchu a jejich dodavatelé. Jak se v nešťastném roce dařilo vinařům? Zaťaly zavřené restaurace a hotely příslovečnou sekeru také do jejich rozpočtů, nebo lidé více popíjeli u domácího krbu? O tom, jaký byl vinařský rok 2020, jsme si povídali s Ing. Vlastimilem Valentou, manažerem BV vinařství z moravských Ratíškovic, které se loni stalo českým rekordmanem v zisku medailí z mezinárodních soutěží.