V noci ze soboty 27. na neděli 28. března se posune čas o hodinu vpřed. Změna času se uskuteční mezi druhou a třetí hodinou v noci. Střídání času kritizují členové Evropského parlamentu i odborníci, přesto se zatím ke změně neschyluje.

Pouhé dva týdny po únorovém komunistickém puči nalézají svědci bezvládné tělo ministra zahraničí a syna prvního Československého prezidenta Jana Masaryka. Jeho ostatky leží na nádvoří Černínského paláce na Hradčanech. Hlava je směrem ode zdi, pyžamo má naruby a za nehty jsou patrné stopy omítky. Šlo o nešťastnou náhodu, sebevraždu nebo vraždu? Případem se zabývalo mnoho vyšetřovatelů a vždy došli k jiným výsledkům. Skoro dva roky se případu věnovali i badatelé ze Západočeské univerzity v Plzni. Od smrti Jana Masaryka uplynulo dnes 73 let a stále se nad ní vznáší řada otazníků.

Dnešní den patří všem ženám. 8. březen je totiž už dlouhou dobu ustanoven jako Mezinárodní den žen (MDŽ). Jde o mezinárodně uznávaný svátek stanovený Organizací spojených národů k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908. V ČR je svátek od roku 2004 významným dnem.

Další rudý květ přibyl na záhonku vlčích máků pod Masnými krámy v centru Plzně. Zasadil ho tam primátor města Plzně Martin Baxa. Připojil se tak k veřejné sbírce, kterou u příležitosti Dne válečných veteránů pořádá nezisková organizace Post Bellum. Ti, kdo do sbírky přispějí, tak vzdávají úctu statečným lidem, kteří na válečných frontách i v odboji bojovali za svobodu a demokracii.

Velké uši, holá hlava a plandavý frak jsou nejvýraznějšími rysy, podle kterých dospělí i děti poznají jednu z nejslavnějších českých loutek, taťuldu Spejbla. Letos na podzim uplyne přesně sto let od chvíle, kdy se díky plzeňskému loutkáři Josefu Skupovi poprvé představil divákům.

Vzdejme úctu statečným lidem, kteří bojovali za svobodu a demokracii. Pomozme jim v dnešní době, kdy jsou právě oni silně ohrožení nemocí Covid-19. Umožňuje to veřejná sbírka u příležitosti Dne válečných veteránů, kterou již šestým rokem pořádá neziskovka Post Bellum. Tradičním symbolem sbírky je červený květ vlčího máku.

Pracuje jako revírník a jeho rajon kolem města Teplá zasahuje až na hranice Karlovarského a Plzeňského kraje. Při pochůzkách občas narazí na kus kamene, který jen tak mimoděk trčí ze země. Jenže pak se ukáže, že je to jeden ze zapomenutých pomníčků. Díky jeho práci a nadšení pro historii se takto daří tyto památky znovuobjevit a zachránit.

Těšíte se, až konečně vyrazíte za kulturou? Od 25. května můžete navštívit také zajímavou expozici Meziprůzkumy / sbírka AJG 1300-2020 v Alšově jihočeské galerii, která se nachází v Zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou. Pojďme si ji představit.

Malá vesnička Mokrosuky nedaleko Sušice na Klatovsku odhalí o víkendu pomník svému nejslavnějšímu rodákovi - světově uznávanému dětskému neurologovi Václavu Vojtovi, který objevil reflexní metodu diagnostiky a léčby dětské mozkové obrny. Vojta se v Mokrosukách, kde žije asi 130 obyvatel, narodil 12. července 1917. Obec o víkendu slaví svatováclavskou pouť, ale také 600 let své existence. Kromě nového Vojtova pomníku také díky dotaci Plzeňského kraje rekonstruovala památník obětem první světové války, řekl starosta Zdeněk Němec.

Druhý československý prezident Edvard Beneš, který se narodil před 135 lety, 28. května 1884, patří k nejvýznamnějším i nejdiskutovanějším českým státníkům minulého století. Politik a diplomat, jenž se zasloužil o vznik Československa v roce 1918 i jeho obnovení po druhé světové válce, dodnes budí vášně. Především svojí rolí v temném období před německou okupací i o dekádu později při převzetí moci komunisty v únoru 1948.