Obrovské pozdvižení na sociálních sítích z oblasti Klatov vyvolaly fotografie velké hromady odpadu, kde převládaly zejména staré a zničené plastové autodíly. Nepořádek se nacházel nedaleko vodojemu poblíž odbočky na Týnec, tedy těsně za hranicemi části Klatovy – Luby.

Už tři roky mapují přírodovědci v CHKO Český les vybrané druhy rostlin a živočichů. To přináší i řadu nových objevů, jedním z nich je i nález kriticky ohroženého brouka rýhovce pralesního. Toho poprvé našli už v roce 2015, nyní se jeho výskyt potvrdil i v dalších lokalitách.

Kvalitní teplé oblečení, pevné boty, termoska s čajem, dalekohled a zápisník patřily mezi výbavu několika desítek ornitologů a ochránců přírody, kteří se v Plzeňském kraji zapojili do tradičního lednového mezinárodního sčítání vodního ptactva. V Plzni se ho asi popatnácté účastnila i zhruba dvacítka členů Dobrovolného ekologického spolku - ochrana ptactva (DESOP), kteří na kánoích jeli po Berounce. Další sčítali vodní ptáky na bolevecké rybniční kaskádě nebo na přehradě České údolí a na dalších vodních plochách

Dopřáváte opeřencům pochoutky do krmítek? Zapojte se do vědeckého průzkumu a po dobu jedné hodiny sledujte, kolik druhů se k nasypanému zobu slétne. Akci Ptačí hodinka pořádá Česká společnost ornitologická s cílem dlouhodobě sledovat zimování ptáků v Česku. Podobného sčítání se účastní i stovky tisíc lidí v USA, Velké Británii nebo sousedním Německu.

Cizí zvíře se prostě nekrmí a tečka. Tak nějak by si to ideálně představovali chovatelé zvířat, včetně majitelů koní. Jenže nepomáhají cedule, nepomáhá ani osvěta na sociálních sítích. I za "dobrou" myšlenku lidí, že koníkovi přilepší, přitom může zvíře zaplatit životem.

Během víkendu byli strážci Národního parku Šumava svědky neuvěřitelné drzosti ze stran turistů. Ti se klouzali po hladině ledovcového jezera a slovně napadali místní ochránce přírody, kteří se jim snažili vysvětlit, že tím poškozují nejen přírodu, ale také hazardují s vlastním zdravím. Ledovcová jezera jsou součástí přírodní rezervace a vstup mimo vyznačené trasy je zakázán.

Zástupci všech čtyř českých národních parků vyzývají veřejnost, aby se vzdali ohňostrojů a petard, pokud budou slavit Silvestra na horách nebo jinde v přírodě. Apelují na to, že uprostřed zimy příroda potřebuje klid. V národních parcích navíc ohňostroje zakazuje zákon.

Nejvyšší smrk v jádru šumavského Boubínského pralesa dosahuje výšky více než 54 metrů. Znamená to, že se tímto parametrem blíží k takzvanému Králi smrků, který na Boubíně padl při vichřici před 50 lety. Měřil téměř 58 metrů. Nynější nejvyšší smrk navíc roste na přibližně stejném místě. Novinářům to řekl dendrolog Pavel Šamonil, který se věnuje výzkumu Boubínského pralesa.

Kromě hlubokých odborných znalostí přírody a hlavně Šumavy je i vynikajícím malířem a hudebníkem. Svůj hudební sluch uplatňuje například pří určování ptačích druhů. Řeč je o řediteli Národního parku Šumava. Pavla Hubeného teď v rozhovoru vyzpovídala Drbna.

Šumavská příroda nepřestává překvapovat. Po loňském znovuobjevení kornatce velkého, bezobratlého živočicha, který byl na území národního parku popsán naposledy před rokem 1910, se letos entomologům podařilo registrovat populace dvou vzácných brouků – trnoštítce horského a tesaříka javorového.