Připravenost zimní techniky kontroloval před nadcházející zimou centrální plzeňský obvod. Obvod musí ze zákona vlastními prostředky zajistit úklidové práce v souvislosti se zimním obdobím. 

V prostoru nádraží Plzeň Jižní předměstí zasahovali v sobotu pozdě večer záchranáři a hasiči. Vlak tam srazil před půl jedenáctou čtyřiadvacetiletého muže, který se pohyboval v kolejišti. Podle jeho vyjádření si prý nechtěl ublížit. Do kolejiště se prý dostal poté, když při chůzi sledoval billboard. Strojvedoucí pak neměl možnost střetu vlaku s člověkem zabránit.  

Dobrá zpráva pro všechny řidiče! Po půl roce končí opravy pravého pásu dálnice D5 mezi Rokycany a Mýtem mezi kilometry 48,0 – 61,8. Opravy téměř čtrnáctikilometrového úseku dálnice začaly letos v květnu a omezovaly průjezd tímto místem. Oprava úseku přišla na 484 milionů korun.

Vlastní hřbitov buduje čtvrtým rokem ves Němčovice na Rokycansku. Němčovicím s dvěma stovkami obyvatel místo pro pohřbívání chybí, lidé mají rodinné hroby v okolních obcích. Nyní na hřbitově finišuje stavba moderně navržené márnice, v příštím roce by se měly dokončit dlažby, parkovitě a cestičky a hřbitov by po kolaudaci měl začít sloužit. Vybudovat v Česku úplně nový hřbitov je ovšem administrativně velmi složitá záležitost.

Další rudý květ přibyl na záhonku vlčích máků pod Masnými krámy v centru Plzně. Zasadil ho tam primátor města Plzně Martin Baxa. Připojil se tak k veřejné sbírce, kterou u příležitosti Dne válečných veteránů pořádá nezisková organizace Post Bellum. Ti, kdo do sbírky přispějí, tak vzdávají úctu statečným lidem, kteří na válečných frontách i v odboji bojovali za svobodu a demokracii.

Správa a údržba silnic Plzeňského kraje (SÚS) zkouší novou technologii údržby frekventovaných vozovek, která pomůže eliminovat mírné noční a ranní ledovky při teplotách kolem nuly, které jsou časté třeba v Plzni. Vložnou nástavbu do velkých aut, která umožňuje efektivní rozstřik solanky i soli, zatím v ČR krajské správy nemají, využívají je pouze správci některých dálničních úseků.

Velké uši, holá hlava a plandavý frak jsou nejvýraznějšími rysy, podle kterých dospělí i děti poznají jednu z nejslavnějších českých loutek, taťuldu Spejbla. Letos na podzim uplyne přesně sto let od chvíle, kdy se díky plzeňskému loutkáři Josefu Skupovi poprvé představil divákům.

Známé údaje o nejbližším vesmírném sousedovi planety Země jsou opět o něco přesnější a zásluhu na tom má také plzeňský vědec Michal Šprlák z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity. On a jeho australští kolegové Shin-Chan Han a Will Featherstone totiž vyvinuli numerickou metodu, pomocí níž lze určit hustotu uvnitř planetárních těles na základě údajů nasbíraných družicemi.

Vyhublého herce s vysokým čelem a pronikavým pohledem předurčovaly k jeho postavám vesnických chudáků, intrikánů či zlodějů právě jeho vyzáblá tvář, hladce učesané vlasy nebo sevřená ústa. Asi nejvíce je Lohniský známý pro roli ctižádostivého podlézavého dělníka Hujera z komedie Marečku, podejte mi pero!. Na svém kontě má 129 filmových rolí, avšak věnoval se i divadelní režii.

Denně ošetří FN Plzeň více než 3 200 ambulantních pacientů, každý den je hospitalizováno téměř 1000 nemocných. Dnes bylo ve fakultní nemocnici hospitalizováno 212 covid pozitivních pacientů, z toho na covidových pracovištích leží 189 nemocných. Na lůžkách JIP je v péči 42 pacientů, z toho je 16 napojeno na umělou plicní ventilaci. Denně se na odběrovém místě uskuteční v průměru 430 odběrů.