Pěším i cyklistům už slouží nový, tři metry široký a 1,5 kilometru dlouhý úsek stezky u Křimického jezu. Cyklostezka umožní vyhnout se teď již dost frekventované silnici z Plzně od Kalikovského mlýna do Malesic po cestách a stezkách v nivě řeky Mže. Město za ni zaplatí osm milionů korun včetně DPH, část nákladů pokryje evropská dotace.

Více než dva roky trvala náročná stavba kanalizace a vodovodu v plzeňské městské části Koterov, kde žije zhruba 2 300 obyvatel. Před zahájením prací měl Koterov pouze dešťovou kanalizaci, která byla svedená do řeky Úslavy. Součástí akce jsou také nové povrchy komunikací a chodníky.

Během letních prázdnin se západočeská metropole proměnila v jedno velké staveniště a nejeden řidič situaci trefně přirovnával k únikové hře. K dnešnímu dni nejzásadnější omezení končí. Jedná se například o opravu tramvajové trati na Klatovské třídě. Naopak na Koterovskou vyjedou tramvaje až 6. září. Zpoždění mají také práce na Karlovarské, kde probíhá rozšíření kanalizační šachty.

Plzeňany může potěšit zpráva, že společnost Plzeňská teplárenská pro rok 2023 nezdraží ceny tepla v Plzni pro domácnosti ani pro firmy. Cena tepla tak zůstane pod hranicí 600 korun za 1GJ a zůstane tak nejlevnější cenou tepla v České republice.

Město Plzeň zavádí další novinku, která má zefektivnit komunikaci s úřadem. Od června radnice spustila nový dotační portál, jenž shromažďuje na jednom místě všechny aktuálně vypsané dotační programy a tituly. Kromě tohoto přehledu je navíc skrze něj možné o vybraný dotační titul rovnou zažádat, takže výrazně zjednodušuje celý proces, a to jak pro občana samotného, tak pro úředníky, kteří se zabývají zpracováním přijatých žádostí.

Do opraveného, vylepšeného a právě otevřeného parku za plzeňským OC Plaza už míří první návštěvníci. Na místě bývalého výstaviště Ex Plzeň se pracovalo od loňského prosince. Do úprav město investovalo 46 milionů korun. A na co se mohou návštěvníci těšit? Například na nový okruh pro in-line bruslaře, multifunkční plochu s osvětlovací sestavou, nové cesty pro pěší, nová hřiště, nebo pobytové schody k řece.

Přesně před 20 lety zažila Plzeň nejhorší záplavy v novodobé historii města. Způsobily škody za 562 milionů korun a padlo jim za oběť 22 domů. I přes mnohdy dramatické situace, kdy se městem valila i víc než tisíciletá voda, nepřišel nikoho o život ani nebyl těžce raněn. Kdyby se podobně silné povodně opakovaly dnes, díky protipovodňovým opatřením i moderním technologiím by tak vážné následky pravděpodobně neměly, uvedl primátor Plzně Pavel Šindelář (ODS).

Před dvaceti lety se do Plzně přihnala povodeň, která neměla obdoby. Pod vodou se ocitlo 11 procent rozlohy města. Zatopené bylo historické centrum, fotbalový stadion se proměnil v bazén a další objekty téměř zmizely pod hladinou. Doprava byla zcela ochromena a některé městské části byly od centra úplně odříznuté. Po povodních už nebyla Plzeň stejná jako předtím. Nenávratně bylo poškozeno 22 objektů. Osudné dny připomíná výstava na náměstí a v mázhauzu radnice.

Plzeňští dronaři patří mezi průkopníky v oblasti spolupráce se záchrannými složkami. K dispozici jsou 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Vyjíždějí například k rozsáhlým požárům, u kterých mohou z výšky s pomocí termokamer sledovat případná ohniska. Jedním z takových případů byl noční výjezd k obci Úherce, kde plameny zachvátily pole a hrozilo, že se oheň rozšíří do blízkého lesa.