Krev začal náhle ronit obraz Panny Marie, který měl doma v Klatovech místní krejčí Ondřej Hiršperger. Stalo se tak 8. července 1685 a zprávy o mariánském zázraku se tehdy i bez dnešních sociálních sítí šířily doslova jako blesk po celé zemi. Na základě výpovědí očitých svědků církev zázrak nezvykle rychle uznala. Obrazu se začala připisovat zázračná uzdravení nemocných, jeho sláva rostla a spolu s ní i zisky města a jeho obyvatel. Každoročně se v Klatovech při pouti koná slavnostní procesí, při němž je obraz nesen ulicemi města. Letos procesí vyjde v sobotu 11. července v 15.00 hodin.

Krev začal náhle ronit obraz Panny Marie, který měl doma v Klatovech místní krejčí Ondřej Hiršperger. Stalo se tak 8. července 1685 a zprávy o mariánském zázraku se tehdy i bez dnešních sociálních sítí šířily doslova jako blesk po celé zemi. Na základě výpovědí očitých svědků tehdy církev nezvykle rychle zázrak uznala. Obraz začal uzdravovat nemocné, jeho sláva rostla a rostly zisky města i jeho občanů. Každoročně se v Klatovech koná o pouti procesí, kdy se obraz s velkou slávou nese ulicemi. Vidět ho můžete v sobotu 13. července.

Betlémy jsou neodmyslitelnou součástí Vánoc a nejoblíbenější svátky se bez nich prostě neobejdou. Své betlémy různých velikostí z různých materiálů mají nejen města i obce, ale zajímavé skvosty jsou k vidění například i na soukromé zahradě u rodinného domu. My jsme navštívili některé betlémy v Plzeňském kraji. Prohlédnout si je můžete v naší velké fotogalerii. Nechybí ani tradiční betlém vyrobený ze sena, ze kterého chodí ujídat divoká zvířátka.

Novou fasádu, opravu přístupového schodiště, odvodnění, výměnu elektroinstalace i restaurátorské práce zahrnuje velká rekonstrukce cenného barokního chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích, kterou zahájilo Biskupství plzeňské. Dvouletá rekonstrukce národní kulturní památky přijde na zhruba 80 milionů korun, z 95 procent ji zaplatí dotace EU.

Loutky a náboženství jsou na první pohled dvě zcela odlišná témata. Mají však k sobě mnohem blíž, než se může na první pohled zdát. Nejstarší loutky jsou staré i přes tři tisíce let a často byly součástí náboženských obřadů. Církevní svátky nyní originálně představují divadelní loutky ze sbírek Západočeského muzea v Plzni. Obdivovat je mohou lidé v Muzeum církevního umění plzeňské diecéze.

Dříve z věže kostela sv. Jana Křtitele vyzváněly čtyři zvony, dnes jsou pouze dva. Brzy se to ale změní, a to díky spolku Náš Touškov. Ten prostřednictvím sbírky vybírá peníze na zhotovení jednoho z chybějících zvonů. Oproti svému předchůdci bude o něco lehčí, záleží totiž hlavně na tom, jaký bude mít tón.

Na několik desítek let utichl zvon v kostele Všech svatých v Plzni na Roudné. Důvod? Chybělo mu srdce. To se však letos změnilo. Aktivisté z Roudné totiž na jeho opravu uspořádali sbírku. Zvon z roku 1650 už dostal nové srdce a zase bije.

Madonu restaurátoři pečlivě očistili a znovu pozlatili. Jejich pozornost se teď upne na čtveřici dalších soch svatých – Václava, Floriana, Rocha a Bartoloměje. Mariánskému sloupu se také říká morový sloup, a to z důvodu, že ho zde nechala městská rada postavit už v roce 1681 jako vyjádření díků, že skončila morová epidemie.

Akademický sochař Jan Vích zahájil práce související s rekonstrukcí renesančního Mariánského sloupu, jejž nechala postavit městská rada roku 1681 před Císařským domem na plzeňském náměstí Republiky. Opravy závažných prasklin a dalšího poškození sloupu, který vyjadřuje poděkování za skončení morové epidemie, bude dokončena v roce 2022 a vyžádá si investici v hodnotě téměř 2,2 milionu korun.

Překvapilo vás každodenní vyzvánění zvonů na věžích kostelů v plzeňské diecézi a nevíte co to znamená? Zvony svolávají všechny obyvatele ke společné modlitbě a ztišení. Během desetiminutového zvonění se v kostele modlí místní farář za vyřešení celé situace spojené s celosvětovou pandemií.