Místa bývalých kasáren, vojenských posádek a útvarů mapuje nová brožura Plzeňského kraje. Cílí na muže, kteří v regionu dříve sloužili základní vojenskou službu a chtějí navštívit místa známá z mládí. Z desítek lokalit, kde za minulého režimu sídlily v kraji až stovky vojenských útvarů, zůstalo dnes jen v Plzni krajské vojenské velitelství a armádní střelecký klub a v Klatovech opravárenský prapor, armáda provozuje také leteckou záchrannou službu z letiště v Líních.

Zvýšený zájem o podzemní kryty hlásí v poslední době v souvislosti s válkou na Ukrajině soukromá společnost z Litovle. Staví modulární bunkry, ve kterých lidé v případě války, infekční nemoci, průmyslové havárie nebo přírodní katastrofy mohou vydržet i několik měsíců. Ceny jdou do milionů.

Výstavu s názvem Posláni na Sever, zachycující osudy Čechů, kteří museli za druhé světové války odejít jako totálního nasazení do Norska, představuje od úterý plzeňská Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje (SVKPK). Většinu z nich Němci poslali za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. Historici po jejich osudech stále pátrají a vyzývají případné příbuzné mužů z Plzeňska, aby se jim ozvali. Expozice bude k vidění od úterý 11. ledna do konce února.

Zatímco jejich vrstevníci se scházejí v online světě videoher, kde si hrají na vojáky, čtyři hoši z Tachovska se jimi skutečně stávají. Před dvěma lety založili spolek Svaz Mládeže ČSLA. Mají svůj znak, svoji zástavu, hodnosti a jasně stanovený úkol. Tím je vrátit znovu smysl kladrubským bunkrům, které pohltila vegetace.

Chtěl malou chatku, kde by mohl občas přespat. Ideálně v okolí Plzně nebo Karlových Varů. Do oka mu nakonec padl takzvaný řopík, co na tom, že to k němu má přes 300 kilometrů daleko, prostě ho chtěl. Od ministerstva obrany tedy koupil starý bunkr z roku 1938. Tím však jeho starosti teprve začaly.