Loutky a náboženství jsou na první pohled dvě zcela odlišná témata. Mají však k sobě mnohem blíž, než se může na první pohled zdát. Nejstarší loutky jsou staré i přes tři tisíce let a často byly součástí náboženských obřadů. Církevní svátky nyní originálně představují divadelní loutky ze sbírek Západočeského muzea v Plzni. Obdivovat je mohou lidé v Muzeum církevního umění plzeňské diecéze.

Velký pátek je v křesťanském kalendáři pátek před Velikonocemi. Jedná se o den, který je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži a je dnem hlubokého smutku. V západních církvích je tento svátek pohyblivý a může připadnout na datum od 20. března do 23. dubna. Velký pátek je v lidových pověrách spojován s magickými silami, které otevírají skály s poklady. Nemělo by se však hýbat se zemí ani prát prádlo.

Katolická církev a stejnopohlavní páry. Dva tábory, které přinejmenším vlivem mediálního obrazu mohou lidé vnímat jako takřka nesmiřitelné. Podle spisovatelky Františky Jirousové, která se zabývá křesťanskou filosofií, ale celý spor nemusí vůbec být tak černobílý. O Bibli se podle ní nemůže doslovně opřít ani jedna strana konfliktu. Tedy ani církev, jejíž nauka navzdory smířlivému přístupu papeže Františka nepřipouští svazky homosexuálů.

Vojtěch Kaše z katedry filozofie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni získal prestižní Cenu Jacquese Derridy francouzského velvyslanectví. Ocenění za výzkum raně křesťanského rituálního stolování převzal v Praze z rukou držitele Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehna. Disertační práci k tématu obhájil Kaše v březnu na Helsinské univerzitě. Vycházel z nedávných výzkumů o evolučním původu lidského rituálního chování, řekl mluvčí univerzity Pavel Korelus.