Podle předběžných výsledků žilo na území Plzeňského kraje k 30. září 2025 celkem 613 099 obyvatel. Od začátku roku se tak počet obyvatel snížil o 1541 osob. Za poklesem obyvatel v kraji stojí jejich výrazný přirozený úbytek, který nedokázal pokrýt nízký migrační přírůstek. Obdobný trend je patrný i v rámci Česka, kde se počet obyvatel snížil dokonce o 12 300. Informaci přinesl Český statistický úřad.

V Plzeňském kraji se vloni meziročně zvýšil počet obyvatel o 1266. V regionu žilo na konci loňského roku 614 640 lidí, z toho 312 141 žen a 302 499 mužů. Nárůst zajistilo výhradně stěhování. Předběžné údaje zveřejnil Český statistický úřad. Počty zahrnují lidi s udělenou dočasnou ochranou v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Počet obyvatel Plzeňského kraje poklesl za první tři čtvrtletí loňského roku o 265 na 613 109. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Meziroční pokles byl dán vyšším počtem zemřelých než narozených. Stěhováním naopak v kraji lidí přibylo. Přirozený úbytek obyvatel, tedy rozdíl mezi počtem zemřelých a narozených, ale migrace nevynahradila.

Seznamte se s Prokopem. Je to pořádný kocour a je nováčkem v Českém lese, kam naštěstí ve zdraví doputoval po dobrodružné a nebezpečné cestě. Prokop je mladý rys, který se narodil loni na jaře bavorské kočce Malu v Nationalpark Bayerischer Wald nedaleko od Zwieselu. A jak už to tak u rysů bývá, musel si i tento mladý kocour najít vlastní teritorium, které teď bude obývat.

V Plzeňském kraji ubylo za první polovinu letošního roku 2379 obyvatel. K poslednímu červnu žilo v regionu 610 995 obyvatel, z toho 310 133 žen. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Převažovali vystěhovalí nad přistěhovalými a v regionu zemřelo víc lidí, než se jich narodilo. Úbytek podle ČSÚ souvisel s vysokým nárůstem počtu vystěhovalých do zahraničí, který odrážel především ukončení pobytu lidem, jimž na konci března skončila platnost dočasné ochrany a nepodali žádost o její prodloužení.

„Migrační pakt není jako celek dobrý, je potřeba na něm ještě výrazně zapracovat. Nemluvě o tom, že řeší jen důsledky migrace, ale ne její příčiny, a ještě úplně rezignuje na návratovou politiku,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků kandidát na europoslance za SPOLU Ondřej Krutílek (ODS). Ten se v různých pozicích na „evropské půdě“ pohybuje už zhruba dvacet let a patří mezi přední české insidery na „Brusel“. Podle něj je potřeba lidem vysvětlovat, jak se často pro ně vzdálená témata projednávaná europoslanci propisují do běžných životů lidí v tuzemsku.

V Plzeňském kraji se meziročně zvýšil počet obyvatel o 7986. V regionu žilo na konci loňského roku 613 374 lidí, z toho 312 345 žen a 301 029 mužů. Nárůst zajistilo výhradně stěhování. Předběžné údaje zveřejnil Český statistický úřad. Počty na rozdíl od loňska už zahrnují lidi s udělenou dočasnou ochranou v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Počet obyvatel Plzeňského kraje vzrostl za tři letošní čtvrtletí o 5793. Na konci září jich v regionu žilo 611 181, z toho bylo 311 224 žen. Meziroční nárůst zajistila výhradně migrace, počet zemřelých byl vyšší než počet narozených. Od roku 2022, kdy vypukla válka na Ukrajině, jsou do celkového počtu obyvatel zahrnováni i lidé s udělenou dočasnou ochranou.

V Plzeňském kraji přibylo za první pololetí letošního roku 4508 obyvatel. K poslednímu červnu žilo v regionu 609 896 obyvatel, z toho 310 592 žen. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad. Počet obyvatel vzrostl výhradně díky stěhování, v regionu totiž za šest měsíců zemřelo o 572 lidí více, než se jich narodilo. Migrace je důvodem i celostátního nárůstu počtu obyvatel. Za první pololetí jich v ČR přibylo 46 024 na 10,87 milionu. Počet obyvatel vzrostl kromě Ústeckého kraje ve všech regionech ČR.

V příštích dnech se velká část Evropy, včetně evropských institucí v Bruselu, odebere na dovolenou. Typicky v srpnu je Brusel prakticky vylidněn od evropských úředníků, lobbistů, novinářů, europoslanců, jejich asistentů, a zavřeny jsou i přilehlé kafeterie a vývařovny. Tento exodus je každoročně odstartován 21. červencem, belgickým Národním dnem (a dnem celonárodního volna). V tento den si Belgie připomíná výročí korunovace Leopolda I. prvním králem Belgičanů v roce 1831 a první z dynastie Sachsen-Coburg a Gotha. Pro méně zasvěcené to byl ten hodný Leopold. Po něm nastoupil jeho syn Leopold II., mimo jiné neblaze proslulý zakladatel svého soukromého projektu - vlastnictví státu Kongo. Jeho administrativa pomocí žoldnéřů se vyznačovala zvěrstvy a systematickou brutalitou, včetně nucených prací, mučení a vražd.