Čím je superúplněk jiný než ten klasický? Zkrátka je o kapku větší. Ten, který mohli lidé pozorovat dnes kolem půl šesté ráno, byl velmi působivý. Svědčí o tom i množství fotografií na sociálních sítích. Pořád se ale nejedná o ten největší měsíční kotouč, který se letos vyhoupne na naši oblohu. Největšího úplňku se lidé dočkají 26. května v pět hodin ráno.

Krásný optický jev na noční obloze, který jako první popsal Giovanni Domenico Cassini, je pro nás čím dál tím vzdálenější. Jak přibývá umělé osvětlení, schází dokonalá tma pro pozorování světelných a astronomických jevů.

Známé údaje o nejbližším vesmírném sousedovi planety Země jsou opět o něco přesnější a zásluhu na tom má také plzeňský vědec Michal Šprlák z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity. On a jeho australští kolegové Shin-Chan Han a Will Featherstone totiž vyvinuli numerickou metodu, pomocí níž lze určit hustotu uvnitř planetárních těles na základě údajů nasbíraných družicemi.

Památky se v netradiční době a s netradičním programem otevřou v noci ze soboty na neděli. Do akce se zapojilo i osm hradů a zámků v Plzeňském kraji. V kladrubském klášteře se například dozvíte vše o prvním vozítku, co se dostalo na Měsíc. Na Kozlu se návštěvníci například vrátí do dob, kdy zámek patřil rodu Valdštejnů.

Tři roky ve vesmíru slaví český technologický nanosatelit VZLUSAT 1. Obíhá kolem Země a po celou dobu sbírá nejrůznější data. Jde o výsledek společného projektu Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu, Fakulty elektrotechnické (FEL) Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), ČVUT a řady technologických firem.