Zemřel výtvarník a hudebník Milan Knížák, někdejší rektor pražské Akademie výtvarných umění a bývalý ředitel Národní galerie. Bylo mu 86 let. O jeho úmrtí informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie.

Unikátní výstava mapující fascinaci podzemními světy v umění 19. století je teď k vidění ve výstavní síni „13“ Západočeské galerie v Plzni. Na přibližně 110 dílech více než čtyřiceti autorů, zapůjčených ze sedmnácti institucí i soukromých sbírek, představuje podzemí jako prostor mýtů. Výstava má název Svět pod povrchem: Jeskyně, podzemí a podsvětí v umění 19. století.

Filip Šícha je malíř z jižních Čech, který se k umění dostal až po střední škole, kdy vyměnil elektrotechniku za malbu. Dnes patří mezi nejvýraznější mladé autory a studuje na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni. Se svým publikem komunikuje i skrze sociální sítě, kde propojuje humor, nadhled a reflexi vlastní tvorby. V rozhovoru pro Drbnu mluví o přístupu k umění, popisuje malbu na dřevo, a zamýšlí se nad vlivem sociálních sítí.

V 17 letech emigroval Jiří Boudník s matkou a sestrou do USA. V Americe vystudoval školu umění a architekturu. V New Yorku stavěl mrakodrapy. Po útocích na Světové obchodní centrum 11. září 2001 se podílel na záchranářských a odklízecích pracích, svými 3D modely výrazně pomohl hasičům a záchranářům. O svých zkušenostech napsal knihu Věže - příběh 11. záři. Teď vystavuje v Plzni své obrazy zachycující nahé newyorské slečny.

Všichni čtenáři kultovních knih Jaroslava Foglara i Otakara Batličky, ale i dalších dobrodružných románů a komiksů, znají ilustrace původně zapomenutého, ale později znovuobjeveného legendárního malíře Bohumila ‚Bimby‘ Konečného. V sobotu 5 října 2024 se uskuteční již 3. ročník akce Krajem Bohumila Konečného. Autor proslul také řadou vyzývavých "pin-up girls" i budovatelských plakátů.

Na stovky tisíc korun si přišel podvodný malíř pokojů, který dostal zaplaceno za vymalování obrovské ubytovny v Plzni. Ve skutečnosti odvedl ale jen malou část zadané práce a policie ho teď vyšetřuje kvůli podvodu. Další výtečnice zase obrala o 400 000 korun firmu, ve které pracovala.

Od narození klasika českého umění Mikoláše Alše uplyne dnes 18. listopadu 170 let. V ulicích Plzně zanechal jeden z nejvýznamnějších českých malířů nesmazatelnou stopu, jeho originální sgrafita a fresky totiž zdobí 19 měšťanských domů. Plzeň si jeho výročí narození připomíná ve Smetanových sadech výstavou velkoformátových fotografií domů, jejichž výzdobu Mikoláš Aleš navrhl. Redakce Plzeňské Drbny už dříve tyto domy zmapovala přímo v terénu.

Stačí se jen pozorně dívat a pozvednout oči výše, než se obvykle díváte. A ocitnete se v Plzni v úžasné galerii pod širým nebem, která nikdy nezavírá a neplatí se v ní žádné vstupné. Na průčelích 19 bohatých měšťanských domů vybudovaných převážně známým stavitelem Rudolfem Štechem můžete spatřit sgrafita a malby, jejichž autorem je Mikoláš Aleš, jeden z nejslavnějších českých malířů.

Kdo byl plzeňský malíř Bohumír Lindauer, který vynikl na Novém Zélandu zejména jako portrétista původního maorského obyvatelstva? Jak se přihodilo, že tento výtvarník, narozený 1839 v Plzni, se ocitl v tak vzdálených končinách a dokázal se s Maory sblížit natolik, že ho poctili svou důvěrou a nechali se od něj malovat? Jak se stalo, že je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů počátků novodobého novozélandského umění, velká část jeho obrazů je dnes umístěna v novozélandské Auckland Art Gallery a za jeho obrazy se platí astronomické sumy? A co znamená v maorštině Pākehā?

Tylovo divadlo uvede v sobotu světovou premiéru hry o malíři z Plzně, který se koncem 19. století proslavil na dalekém Novém Zélandu portréty původních obyvatel, tedy slavných Maorů. Dokonce tam jeho dílo považují za součást národního kulturního dědictví. Inscenace nese název Lindauer? Pākehā! a vznikla na míru pro plzeňskou činohru.